Za kl\u00ed\u010dov\u00e1 data v\u00a0historii poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed m\u016f\u017eeme pova\u017eovat roky 1827 (zalo\u017een\u00ed prvn\u00ed poji\u0161\u0165ovny v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch), 1918, 1938, 1948 a 1989.<\/p>\n
Pot\u0159eba poji\u0161t\u011bn\u00ed, zejm\u00e9na po\u017e\u00e1rn\u00edho byla z\u0159ejm\u00e1 ji\u017e od st\u0159edov\u011bku. Domy byly st\u00e1le je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161inou ze spaln\u00e9 konstrukce (d\u0159ev\u011bn\u00e9, do\u0161kov\u00e9 \u010di slam\u011bn\u00e9 st\u0159echy apod.) a riziko velk\u00fdch a hromadn\u00fdch po\u017e\u00e1r\u016f bylo vysok\u00e9.<\/p>\n
Prvn\u00ed my\u0161lenka na z\u0159\u00edzen\u00ed poji\u0161\u0165ovny v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch vze\u0161la od Jana Kry\u0161tofa Bo\u0159ka v\u00a0roce 1713, v\u00fdznamn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho merkantilistick\u00e9ho n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159e, kter\u00fd p\u0159i\u0161el s\u00a0pom\u011brn\u011b podrobn\u00fdm n\u00e1vrhem z\u0159\u00edzen\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00ed pokladny pro m\u011bsto Prahu a ostatn\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e1 m\u011bsta. Pojistn\u00e9 m\u011bla pokladna vyb\u00edrat od poji\u0161t\u011bn\u00fdch m\u011bst v\u00a0podob\u011b zv\u00fd\u0161en\u00fdch da\u0148ov\u00fdch odvod\u016f, ale k realizaci bohu\u017eel nedosp\u011bla.<\/p>\n
Zm\u011bnu stavu cht\u011bla p\u0159in\u00e9st pokrokov\u00e1 Marie Terezie, kter\u00e1 po sv\u00e9m n\u00e1stupu na tr\u016fn v\u00a0roce 1740 vydala patent, kter\u00fdm se zemsk\u00fdm vl\u00e1d\u00e1m doporu\u010dovalo, aby zakl\u00e1daly \u00fastavy, poji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed proti \u0161kod\u00e1m z\u00a0po\u017e\u00e1ru. Z\u0159ejm\u011b byla inspirov\u00e1na vzorem N\u011bmecka, kde byly zakl\u00e1d\u00e1ny po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ovny p\u016fsoben\u00edm st\u00e1tu (tedy ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00ed) ji\u017e od dvac\u00e1t\u00fdch let 18.stolet\u00ed. Bohu\u017eel narazila na stavovsk\u00fd odpor, kter\u00fd nezlomila ani sv\u00fdm druh\u00fdm pokynem stav\u016fm z\u00a0roku 1750. I kdy\u017e pr\u00e1ce na p\u0159\u00edprav\u011b pokladny zapo\u010daly, tak k\u00a0c\u00edli nevedly a Marie Terezie musela svou v\u00fdzvu na zemsk\u00e9 \u00fa\u0159ady v\u00a0\u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku sm\u011b\u0159ovat pot\u0159et\u00ed (1762). Morav\u0161t\u00ed a slez\u0161t\u00ed stavov\u00e9 sv\u016fj odpor op\u00edrali o fakt, \u017ee poddansk\u00e1 staven\u00ed jsou stejn\u011b v\u00a0majetku vrchnosti, kter\u00e1 poho\u0159el\u00fdm stejn\u011b poskytuje stavebn\u00ed materi\u00e1l a r\u016fzn\u00e9 podpory. Nav\u00edc argumentovali obavou z\u00a0\u00famysln\u011b zakl\u00e1dan\u00fdch po\u017e\u00e1r\u016f, kdy by \u201edarebn\u00ed\u201c sv\u00e1 zch\u00e1tral\u00e1 obydl\u00ed zapalovali a po\u017eadovali v\u00fdstavbu nov\u00fdch po pokladn\u011b. Neposledn\u00edm argumentem byla nemo\u017enost dal\u0161\u00edho finan\u010dn\u00edho zat\u00ed\u017een\u00ed obyvatelstva. Naopak \u010desk\u00e1 stavovsk\u00e1 \u201ekomise v\u00a0asekura\u010dn\u00edch v\u011bcech\u201c vypracovala n\u00e1vrh na z\u0159\u00edzen\u00ed sedmi poji\u0161\u0165ovac\u00edch spolk\u016f pro \u010cechy. S\u00a0t\u00edmto nesouhlasila Marie Terezie, kter\u00e1 po\u017eadovala jednu poji\u0161\u0165ovnu pro \u010cechy, Moravu a Slezsko, a tak chv\u00e1lyhodn\u00e1 my\u0161lenka op\u011bt nedo\u0161la napln\u011bn\u00ed. [No\u017ei\u010dka, 1948, s. 112]<\/p>\n
Kdy\u017e nevy\u0161ly snahy centr\u00e1ln\u00ed, tak se poda\u0159ila z\u00e1le\u017eitost lok\u00e1ln\u00ed. Toti\u017e v\u00a0roce 1776 vznikla prvn\u00ed poji\u0161\u0165ovac\u00ed instituce v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch. C. k. kamer\u00e1ln\u00ed panstv\u00ed Brand\u00fds n. L. jedin\u00e9 z\u0159\u00eddilo pro poddan\u00e9 sv\u00e9 r. 1776 poji\u0161\u0165ovnu proti \u0161kod\u00e1m z ohn\u011b na poln\u00edch z\u00e1sob\u00e1ch, n\u00e1bytku, n\u00e1\u0159ad\u00ed a dobytku, kter\u00e1 byla ve spr\u00e1v\u011b vrchnostensk\u00e9ho \u00fa\u0159adu a dekretem dvorn\u00ed kancel\u00e1\u0159e ze dne 17.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1777 potvrzena. Poji\u0161\u0165ovna tato v\u0161ak brzy zanikla. Podobn\u00e1 lok\u00e1ln\u00ed ud\u00e1lost, bohu\u017eel op\u011bt s\u00a0rychl\u00fdm koncem se poda\u0159ila a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 o 50 let pozd\u011bji, kde v\u00a0nasavrck\u00e9m panstv\u00ed jeho vrchn\u00ed Jan Kreybig vytvo\u0159il vz\u00e1jemnou poji\u0161\u0165ovac\u00ed spole\u010dnost, kter\u00e1 m\u011bla 2089 \u010dlen\u016f. [Otto, 1893]<\/p>\n
\u010cesk\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 org\u00e1ny nad\u00e1le nebyly v\u00a0my\u0161lence zalo\u017een\u00ed poji\u0161\u0165ovny nijak aktivn\u00ed a podpora poho\u0159el\u00fdm spo\u010d\u00edvala ve vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed tzv. po\u017e\u00e1rn\u00edch list\u016f. Po\u017e\u00e1rn\u00ed listy oprav\u0148ovaly poho\u0159el\u00e9 k\u00a0\u017eebrot\u011b, po\u0159\u00e1daly se v\u00a0jejich prosp\u011bch soukrom\u00e9 sb\u00edrky, pozd\u011bji jim byly slevov\u00e1ny dan\u011b a dost\u00e1valy p\u0159\u00edsp\u011bvky z Zemsk\u00e9ho fondu pro \u0161kody \u017eiveln\u00ed. Ten byl zalo\u017een v\u00a0roce 1748 p\u0159i stavovsk\u00e9m zemsk\u00e9m v\u00fdboru a fungoval do roku 1819. Tento fond p\u0159isp\u00edval nejen na \u0161kody po\u017e\u00e1rn\u00ed, ale i povod\u0148ov\u00e9, bohu\u017eel v\u0161ak pom\u011br n\u00e1hrady poho\u0159el\u00fdm v\u011bt\u0161inou nedosahoval ani deseti procent, \u010dili \u0161lo sp\u00ed\u0161e o almu\u017enu ne\u017e skute\u010dnou n\u00e1hradu \u0161kody. Zaj\u00edmav\u00e1 je zpr\u00e1va \u00fa\u010detn\u00edho rady Franti\u0161ka H\u00e4hnela ohledn\u011b tohoto fondu z\u00a0roku 1792, proto\u017ee na tu dobu nov\u00e1torsky navrhuje jako opat\u0159en\u00ed ke sn\u00ed\u017een\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00edch \u0161kod po\u0159izovat z\u00a0obecn\u00edch rozpo\u010dt\u016f po\u017e\u00e1rn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dky. F.H\u00e4hnel p\u0159edb\u011bhl dobu a hasi\u010dsk\u00fd a poji\u0161\u0165ovac\u00ed v\u00fdvoj v\u00a0dal\u0161\u00edch desetilet\u00edch ruku v\u00a0ruce opravdu p\u016fjde.<\/p>\n
Nejvy\u0161\u0161\u00edm rozhodnut\u00edm c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka I. r. 1798 byly op\u011btn\u011b v\u0161ecky zemsk\u00e9 vl\u00e1dy vyzv\u00e1ny, aby podaly n\u00e1vrhy ve p\u0159\u00ed\u010din\u011b z\u0159\u00edzen\u00ed poji\u0161\u0165oven proti ohni. Nejvy\u0161\u0161\u00edm vynesen\u00edm ze dne 13.\u00a0\u0159\u00edjna 1802 vyzv\u00e1n\u00ed toto op\u011btov\u00e1no a z\u00e1rove\u0148 p\u0159ipomenuto, \u017ee vylu\u010duje se v\u0161elik\u00e9 donucov\u00e1n\u00ed a poji\u0161t\u011bn\u00ed obmezuje se pouze na budovy. [Otto, 1893] Pohnutky k\u00a0t\u011bmto my\u0161lenk\u00e1m nebyly jen spole\u010densko-etick\u00e9, ale i ekonomick\u00e9, sna\u017e\u00edc\u00ed se zachovat da\u0148ov\u00fd v\u00fdnos poddan\u00fdch.<\/p>\n
Proto\u017ee zemsk\u00e9 stavy aktivn\u00ed nebyly, tak aktivita p\u0159i\u0161la z\u00a0mnoha jin\u00fdch stran. JUDr. Franti\u0161ek Jindr\u00e1k [\u010cech, 1928] uv\u00e1d\u00ed \u0159adu n\u00e1vrh\u016f, kter\u00e9 se sna\u017eily ji\u017e na konci 18. stolet\u00ed zalo\u017eit poji\u0161\u0165ovac\u00ed \u00fastav:<\/p>\n
V\u00a0roce 1791 c\u00edsa\u0159 obdr\u017eel dva n\u00e1vrhy z\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00ed na vybudov\u00e1n\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ovny. Prvn\u00ed byl od pra\u017esk\u00e9ho p\u00edsa\u0159e Josefa Griessmayera, Norberta K. Voh\u00e1nky a Anton\u00edna F. Puchmayera, kte\u0159\u00ed navrhovali povinn\u00e9 po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e pojistn\u00e9 \u010d\u00e1stky m\u011bly b\u00fdt ur\u010deny odborn\u00fdm odhadem. Na povinn\u00e9m p\u0159\u00edstupu k\u00a0po\u017e\u00e1rn\u00edmu poji\u0161t\u011bn\u00ed byl zalo\u017een i n\u00e1vrh Josefa Schnabela, kter\u00fd b\u00fdval v\u00fdb\u011br\u010d\u00edm dan\u00ed v\u00a0Bezdru\u017eic\u00edch, li\u0161il jsem v\u0161ak v\u00a0tom, \u017ee poji\u0161t\u011bn\u00fdm neup\u00edral mo\u017enost stanovit si vlastn\u00ed pojistnou \u010d\u00e1stku.<\/p>\n
Na povinn\u00e9m poji\u0161t\u011bn\u00ed byl zalo\u017een i n\u00e1vrh Franti\u0161ka Adama hrab\u011bte z\u00a0Vratislav\u016f z\u00a0roku 1798, kter\u00fd navrhoval z\u0159\u00edzen\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ovny v\u00a0r\u00e1mci cel\u00e9 rakousk\u00e9 monarchie. Podobn\u011b jako Griessmayer i zde m\u011bla pojistn\u00e1 \u010d\u00e1stka podl\u00e9hat schv\u00e1len\u00ed vrchnosti. To ryt\u00ed\u0159 Ji\u0159\u00ed z\u00a0H\u0151gelm\u0171lleru, poru\u010d\u00edk v\u00a0pomocn\u00e9 vojensk\u00e9 slu\u017eb\u011b se inspiroval saskou po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ovnou a v\u00a0roce 1804 adresoval na \u010desk\u00e9 stavy n\u00e1vrh z\u0159\u00eddit poji\u0161\u0165ovnu, op\u011bt s\u00a0povinn\u00fdm p\u0159\u00edstupem. U \u010desk\u00fdch stav\u016f se s\u00a0pochopen\u00edm nesetkal, nicm\u00e9n\u011b ve sv\u00fdch snah\u00e1ch vytrval a o dvacet let pozd\u011bji st\u00e1l u zrodu Dolnorakousk\u00e9 vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161\u0165ovac\u00ed spole\u010dnosti.<\/p>\n
Dal\u0161\u00edm projektem byl podn\u011bt mnichovick\u00fdch ob\u010dan\u016f Anton\u00edna Kofera a Franti\u0161ka Mal\u00e9ho z\u00a0roku 1805, kte\u0159\u00ed mj. na\u0159\u00edkaj\u00ed na zlo po\u017e\u00e1rn\u00edch \u017eebrav\u00fdch list\u016f a zejm\u00e9na n\u00e1m\u011bt sm\u011b\u0159ovan\u00fd na gubernium od JUDr. Leonarda St\u0151hra, zemsk\u00e9ho advok\u00e1ta, z\u00a0roku 1813, kter\u00fd v\u00a0roce 1816 dokonce vydal kni\u017en\u011b. V\u00a0publikaci \u201eAphorismen, staatswissenschaftlichen, staatswirtschaftlichen und \u00f6konomischen Inhalts\u201c krom\u011b po\u017e\u00e1rn\u00edho poji\u0161t\u011bn\u00ed p\u00ed\u0161e i o krupobit\u00ed, vodn\u00edch \u0161kod\u00e1ch, a dokonce poji\u0161t\u011bn\u00ed dobytka. Za zm\u00ednku stoj\u00ed je\u0161t\u011b podn\u011bt na z\u0159\u00edzen\u00ed rakousk\u00e9 po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ovny adresovan\u00fd zemsk\u00e9mu v\u00fdboru roku 1822 pohrani\u010dn\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edkem Ka\u0161parem Gl\u0171cksellingem.<\/p>\n
V\u00fd\u0161e uveden\u00e9 podn\u011bty se v\u0161ak u zemsk\u00fdch stav\u016f nesetkaly s\u00a0p\u0159\u00edzniv\u00fdm p\u0159ijet\u00edm, proto\u017ee m\u011bly obavy ze zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed finan\u010dn\u00ed z\u00e1t\u011b\u017ee obyvatelstva, vy\u010derpan\u00e9ho napoleonsk\u00fdmi v\u00e1lkami.<\/p>\n
Situace se zm\u011bnila a\u017e po roce 1814, kdy katastrof\u00e1ln\u00ed po\u017e\u00e1r zp\u016fsobil \u0161kodu p\u0159ed p\u016fl milionu zlat\u00fdch jasn\u011b uk\u00e1zal, \u017ee st\u00e1vaj\u00edc\u00ed prost\u0159edky ur\u010den\u00e9 k\u00a0\u00fahrad\u011b \u0161kod nejsou posta\u010duj\u00edc\u00ed k\u00a0znovuvybudov\u00e1n\u00ed nemovitost\u00ed v\u00a0p\u016fvodn\u00edm rozsahu. V roce 1818 sn\u011bm kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho p\u0159ijal n\u00e1vrh, aby byl z\u0159\u00edzen zemsk\u00fd \u00fastav pro po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed budov s\u00a0povinnou \u00fa\u010dast\u00ed po vzoru n\u00e1vrhu na z\u0159\u00edzen\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ovny pro zemi hali\u010dskou z\u00a0roku 1803. Ne\u017e v\u0161ak byly vypracov\u00e1ny stanovy t\u00e9to poji\u0161\u0165ovny, tak byla tato aktivita zma\u0159ena, proto\u017ee 4.9.1819 byl vyd\u00e1n c\u00edsa\u0159em Franti\u0161kem I. c\u00edsa\u0159sk\u00fd patent, \u017ee nap\u0159\u00ed\u0161t\u011b maj\u00ed b\u00fdt v\u00a0rakousk\u00fdch d\u011bdi\u010dn\u00fdch zem\u00edch z\u0159izov\u00e1ny toliko soukrom\u00e9 poji\u0161\u0165ovny.<\/p>\n
Sotva\u017ee ryt\u00ed\u0159 Ji\u0159\u00ed z\u00a0H\u0151gelm\u0171ller zalo\u017eil Dolnorakouskou poji\u0161\u0165ovnu (1824), za\u010dal spole\u010dn\u011b s\u00a0augustiniansk\u00fdm opatem starobrn\u011bnsk\u00fdm Fr. Cyrilem Nappem p\u0159ipravovat zalo\u017een\u00ed poji\u0161\u0165ovny moravsko-slezsk\u00e9, tedy Pospoln\u00fd \u00fastav poho\u0159eln\u00fd pro Moravu a Slezsko<\/em>. Ta byla povolena dvorsk\u00fdm dekretem ze dne 13.4.1826, jej\u00ed stanovy c\u00edsa\u0159 schv\u00e1lil 23.3.1829, a do provozu vstoupila 1.7.1830.<\/p>\n Paraleln\u011b v\u00a0\u010cech\u00e1ch existovala podobn\u00e1 aktivita pod veden\u00edm nejvy\u0161\u0161\u00edho purkrab\u00edho hrab\u011bte Franti\u0161ka Anton\u00edna Kolovrat, Josefa Maty\u00e1\u0161e hrab\u011bte Thuna, Franti\u0161ka Josefa hrab\u011bte Vrtby, barona Puteani. Jejich snaha byla korunovan\u00e1 \u00fasp\u011bchem a dne 27.3.1827 byly dvorsk\u00fdm dekretem schv\u00e1leny stanovy c\u00eds. kr\u00e1l. privilegovan\u00e9ho spole\u010dn\u00e9ho \u00fastavu poji\u0161\u0165uj\u00edc\u00edho n\u00e1hradu za \u0161kody z\u00a0poho\u0159en\u00ed.<\/em><\/p>\n T\u00edmto definitivn\u011b v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00ed skon\u010dila doba \u201ep\u0159edpoji\u0161\u0165ovac\u00ed\u201c a nastalo obdob\u00ed dlouhodob\u00e9ho rozvoje poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch.<\/p>\n Zalo\u017een\u00edm C\u00eds. kr\u00e1l. privilegovan\u00e9ho spole\u010dn\u00e9ho \u00fastavu poji\u0161\u0165uj\u00edc\u00edho n\u00e1hradu za \u0161kody z\u00a0poho\u0159en\u00ed (n\u00e1sledn\u011b zn\u00e1m\u00e1 jako Prvn\u00ed \u010desk\u00e1 vz\u00e1jemn\u00e1 poji\u0161\u0165ovna)\u00a0roce 1827 m\u016f\u017eeme pova\u017eovat poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch za trvale zalo\u017een\u00e9. Prakticky paraleln\u011b vznikl obdobn\u00fd \u00fastav v\u00a0Brn\u011b \u2013 Pospoln\u00fd \u00fastav poho\u0159eln\u00fd pro Moravu a Slezsko (pozd\u011bji zn\u00e1m\u00fd jako Moravsko-slezsk\u00e1 poji\u0161\u0165ovna). Ten zapo\u010dal svou \u010dinnost v\u00a0roce 1830.<\/p>\n Krom\u011b dvou v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch \u00fastav\u016f se zemskou p\u016fsobnost\u00ed za\u010dali n\u00e1sledn\u011b vznikat \u00fastavy lok\u00e1ln\u00ed: v\u00a0roce 1834 vznikla chebsk\u00e1 po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ovna (Egerl\u00e4nder Brandschaden \u2013 Versicherungsverein), v\u00a0roce 1846 pak po\u017e\u00e1rn\u00ed poji\u0161\u0165ovac\u00ed spolky v\u00a0Liberci a v\u00a0Obo\u0159e u Netolic, r. 1849 v\u00a0Petrovic\u00edch na P\u00edsecku a ve Vilsnici-J\u00edlov\u00e9m u D\u011b\u010d\u00edna, 1850 v\u00a0Rovn\u00e9m u Strakonic v\u00a0Boru u \u010cesk\u00e9 L\u00edpy a Vartenbersk\u00e1, r. 1852 v\u00a0Markvartic\u00edch u \u010cesk\u00e9 Kamenice, r. 1853 v\u00a0Horn\u00ed Plan\u00e9 a r. 1855 pro okres Broumovsk\u00fd. [No\u017ei\u010dka, 1948, s. 113]<\/p>\n Dom\u00e1c\u00ed \u00fastavy tak nem\u011bly pot\u0159ebnou kapacitu uspokojit rostouc\u00ed pot\u0159ebu \u010cech\u016f, Moravan\u016f a Slezan\u016f. D\u00edky tomu m\u011bly prostor pro expanzi poji\u0161\u0165ovny zahrani\u010dn\u00ed, zejm\u00e9na v\u00edde\u0148sk\u00e9 a terstsk\u00e9. Mezi prvn\u00edmi na \u010desk\u00e9m trhu za\u010daly p\u016fsobit terstsk\u00e1 Azienda Assicuratrice (zal. 1822) a v\u00edde\u0148sk\u00e1 Erste oersterreichische Brandschaden-Versicherungs-Gesellschaft (zal. 1824). Terst se stal centrem rakousko-uhersk\u00e9ho poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed. V\u00a0roce 1831 zde byla zalo\u017eena Assicurazioni Generali a v\u00a0roce 1838 Riunione Adriatica di Sicurt\u00e0. Ob\u011b brzy p\u016fsobily i v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, podobn\u011b jako mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9, \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 nebo t\u0159eba belgick\u00e9 poji\u0161\u0165ovny a spole\u010dn\u011b \u010desk\u00e9mu pojistn\u00e9mu trhu vl\u00e1dly.<\/p>\n Pr\u00e1v\u011b \u00fasp\u011b\u0161nost a ziskovost zahrani\u010dn\u00edch akciov\u00fdch poji\u0161\u0165oven vedla \u010desk\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 elity k\u00a0my\u0161lence zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed a rozvoje \u010desk\u00fdch poji\u0161\u0165oven.<\/p>\n \u0160edes\u00e1t\u00e1 roky 19. stol byly ve znamen\u00ed velk\u00e9 budovatelsk\u00e9 vlny \u010desk\u00e9ho poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed. Jako prvn\u00ed se osamostatnili \u010de\u0161t\u00ed cukrovarn\u00edci, kte\u0159\u00ed v\u00a01861 zalo\u017eili vlastn\u00ed Asekura\u010dn\u00ed spolek, v\u00a0roce 1865 n\u00e1sledovala Pra\u017esk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 poji\u0161\u0165ovna, Vz\u00e1jemn\u00e1 poji\u0161\u0165ovna sv. Floriana v\u00a0Chebu (1866), V\u0161eobecn\u00e1 poji\u0161\u0165ovac\u00ed akciov\u00e1 spole\u010dnost \u201eConcordia\u201c v\u00a0Chebu (1867). Pak v\u00a0rychl\u00e9m sledu n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed poji\u0161\u0165ovny \u2013 Praha, Slavie, Rolnick\u00fd vz\u00e1jemn\u011b poji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed \u00fastav, kter\u00fd byl zalo\u017een pod n\u00e1zvem Vz\u00e1jemn\u011b poji\u0161\u0165ovac\u00ed spolek proti ohni a krupobit\u00ed prince Benjamina kn\u00ed\u017eete z\u00a0Rohan\u016f v\u00a0Brand\u00fdse nad Labem a Vz\u00e1jemn\u011b poji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed spolek proti ohni a krupobit\u00ed v Pla\u0148anech (v\u0161echny 1869), \u010cesk\u00e1 banka dobytek vz\u00e1jemn\u011b poji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed (1870), \u00a0Vz\u00e1jemn\u011b poji\u0161\u0165ovac\u00ed spolek proti \u0161kod\u00e1m z ohn\u011b zp\u016fsoben\u00fdm v Albrechtic\u00edch nad Orlic\u00ed (1871) a Prvn\u00ed \u010desk\u00e1 zaji\u0161\u0165ovac\u00ed banka (1872). S v\u00fdjimkou \u201edobyt\u010d\u00ed\u201c se jednalo o \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 projekty a poji\u0161\u0165ovny a v\u0161echny tyto spole\u010dnosti se staly p\u00e1te\u0159\u00ed pojistn\u00e9ho trhu pro n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed des\u00edtky let.<\/p>\n P\u0159esto si \u201ePosel z\u00a0Prahy\u201c dnes 13.7.1871 st\u011b\u017euje, \u017ee \u201ejen desetina jest poji\u0161t\u011bna u \u010desk\u00fdch \u00fastav\u016f, kde\u017eto dev\u011bt desetin je\u0161t\u011b v\u011bz\u00ed u ciz\u00edch, zajist\u00e9 ne p\u0159\u00edli\u0161 to skv\u011bl\u00fd d\u016fkaz uv\u011bdom\u011blosti lidu na\u0161eho\u201c [No\u017ei\u010dka, 1948, s. 114].<\/p>\n Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee v\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch ani sedmdes\u00e1t\u00fdch letech nevznikl \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fastav na Morav\u011b \u010di ve Slezsku. P\u0159\u00ed\u010dinou je z\u0159ejm\u011b dominance v\u00edde\u0148sk\u00fdch a terstsk\u00fdch poji\u0161\u0165oven na Morav\u011b a ve Slezsku.<\/p>\n \u00dasp\u011bch \u00fastav\u016f zalo\u017een\u00fdch v\u00a0letech \u0161edes\u00e1t\u00fdch vybudil pokra\u010dov\u00e1n\u00ed zakladatelsk\u00e9 vlny i v\u00a0roce 1872. V\u00a0jedin\u00e9m roce vznikaj\u00ed t\u0159i poji\u0161\u0165ovny, kter\u00e9 v\u0161ak do t\u0159\u00ed let zaniknou: Vltava, banka \u0161kody z\u00a0ohn\u011b, krupobit\u00ed a \u017eivot vz\u00e1jemn\u011b poji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed v\u00a0Praze, V\u0161eobecn\u00e1 \u010desk\u00e1 akciov\u00e1 spole\u010dnost pro \u017eivotn\u00ed a \u017eiveln\u00ed poji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed, Prvn\u00ed \u010desk\u00e1 v\u0161eobecn\u00e1 poji\u0161\u0165ovac\u00ed banka v\u00a0Praze.<\/p>\n Po t\u011bchto nezdarech us\u00edn\u00e1 zakladatelsk\u00e1 vlna na skoro t\u0159i desetilet\u00ed a a\u017e v\u00a0roce 1899 je zalo\u017eena Koruna, akciov\u00e1 \u017eivotn\u00ed poji\u0161\u0165ovna. Koruna se tak st\u00e1v\u00e1 prvn\u00ed \u010deskou (\u00fasp\u011b\u0161nou) akciovou poji\u0161\u0165ovnou. V\u00a0roce 1900 je v\u00a0Brn\u011b (kone\u010dn\u011b tedy poji\u0161\u0165ovna na Morav\u011b) zalo\u017eena Hasi\u010dsk\u00e1 vz\u00e1jemn\u00e1 poji\u0161\u0165ovna, o rok pozd\u011bji jsou zalo\u017eeny dva zemsko-moravsk\u00e9 poji\u0161\u0165ovac\u00ed \u00fastavy \u2013 \u017eivotn\u00ed a dobyt\u010d\u00ed.<\/p>\n Doposud byly \u010desk\u00e9 a moravsk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny zam\u011b\u0159eny t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b na kryt\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00edho poji\u0161t\u011bn\u00ed, n\u011bkter\u00e9 na krupobitn\u00ed, ty specializovan\u00e9 na \u017eivotn\u00ed. Rozmach dal\u0161\u00edch poji\u0161\u0165ovac\u00edch odv\u011btv\u00ed, tak typick\u00fd to trend u zahrani\u010dn\u00edch akciov\u00fdch poji\u0161\u0165oven p\u0159ich\u00e1z\u00ed a\u017e kolem roku 1910. V\u00a0roce 1910 je zalo\u017een sestersk\u00fd \u00fastav Prvn\u00ed \u010desk\u00e1 vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161\u0165ovny, zam\u011b\u0159en\u00fd na poskytov\u00e1n\u00ed \u017eivotn\u00edho poji\u0161t\u011bn\u00ed, a to \u010cesk\u00e1 vz\u00e1jemn\u00e1 \u017eivotn\u00ed poji\u0161\u0165ovny. Stejnou sesterskou poji\u0161\u0165ovnu v\u00a0roce 1910 zakl\u00e1d\u00e1 Pra\u017esk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 poji\u0161\u0165ovna, a to Pra\u017eskou m\u011bstkou \u017eivotn\u00ed poji\u0161\u0165ovnu. Ve stejn\u00e9m roce vznik\u00e1 i prvn\u00ed \u010desk\u00e1 speci\u00e1ln\u00ed poji\u0161\u0165ovna \u00farazov\u00e1, odpov\u011bdnostn\u00ed a proti vloup\u00e1n\u00ed \u2013 \u201ePatria\u201c. Dal\u0161\u00ed specializovanou poji\u0161\u0165ovnou byla v\u00a0roce 1912 Moldavia, zam\u011b\u0159en\u00e1 na po\u017e\u00e1rn\u00ed a dopravn\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed. V\u00a0roce 1913 byly zalo\u017eeny Hasi\u010dsk\u00e1 vz\u00e1jemn\u00e1 poji\u0161\u0165ovna (v Praze) a Vz\u00e1jemn\u011b poji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed spolek statk\u00e1\u0159\u016f a n\u00e1jemc\u016f proti krupobit\u00ed.<\/p>\n Od osmdes\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed vznikaly i m\u00edstn\u00ed dobyt\u010d\u00ed poji\u0161\u0165ovny, pro kter\u00e9 v\u00a0roce 1910 ustaven zaji\u0161\u0165ovac\u00ed svaz v\u00a0Praze. V\u00a0roce 1912 v\u00a0n\u011bm bylo sdru\u017eeno 129 m\u00edstn\u00edch poji\u0161\u0165ovac\u00edch spolku dobyt\u010d\u00edch. [No\u017ei\u010dka, 1948, s. 114] Mezit\u00edm vznikalo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed okresn\u00edch po\u017e\u00e1rn\u00edch poji\u0161\u0165oven, jejich\u017e zakl\u00e1dan\u00ed propagoval Milo\u0161 Vojta, \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd politik a poslanec.<\/p>\n Slibn\u00fd rozvoj \u010desk\u00e9ho poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed nakr\u00e1tko p\u0159eru\u0161ila sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, b\u011bhem n\u00ed\u017e do\u0161lo v\u00a0roce 1915 k\u00a0ustanoven\u00ed Sdru\u017een\u00ed pra\u017esk\u00fdch poji\u0161\u0165oven.<\/p>\n Je pot\u0159eba zm\u00ednit, \u017ee od po\u010d\u00e1tku \u010desk\u00e9 poji\u0161\u0165ovac\u00ed historie m\u016f\u017eeme vysledovat z\u00a0hlediska pr\u00e1vn\u00edho a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho z\u00e1kladu t\u0159i z\u00e1kladn\u00ed typy poji\u0161\u0165oven \u2013 vz\u00e1jemn\u00e9, akciov\u00e9 a ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00ed.<\/p>\n Vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161\u0165ovny<\/strong>, n\u011bkdy naz\u00fdvan\u00e9 sv\u00e9pomocn\u00e9, jsou postaveny na my\u0161lence vz\u00e1jemn\u00e9 solidarity, na jej\u00edm\u017e z\u00e1klad\u011b vzniklo dru\u017estevn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed i v\u00a0oblasti bankovn\u00edch slu\u017eeb (tzv. kampeli\u010dky) \u010di kooperativn\u00edch v\u00fdrobn\u00edch dru\u017estev. Z\u00e1kladn\u00ed princip spo\u010d\u00edv\u00e1 v\u00a0tom, \u017ee pojistitel a poji\u0161t\u011bn\u00fd spl\u00fdv\u00e1 v\u00a0jedn\u00e9 osob\u011b a veden\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161\u0165ovny se skl\u00e1d\u00e1 ze z\u00e1stupc\u016f t\u011bchto osob a ve\u0161ker\u00fd profit \u010di jin\u00e9 benefity plynouc\u00ed z\u00a0provozov\u00e1n\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161\u0165ovny se vrac\u00ed zp\u011bt pojistn\u00edk\u016fm.<\/p>\n Prof. Karel Hermann-Otavsk\u00fd [\u010cech, 1928] charakterizuje vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161t\u011bn\u00ed jako\u017eto sdru\u017een\u00ed se osob ohro\u017een\u00fdch nahodil\u00fdm vznikem ur\u010dit\u00e9 majetkov\u00e9 pot\u0159eby za t\u00edm \u00fa\u010delem, aby pot\u0159eba, vzejde-li n\u011bkter\u00e9 z\u00a0osob z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch, uhrazena byla spole\u010dn\u011b. Ka\u017ed\u00fd z\u00a0\u00fa\u010dastn\u00edk\u016f p\u0159isp\u00edv\u00e1 pom\u011brnou \u010d\u00e1stkou k\u00a0\u00fahrad\u011b, je\u017e se na n\u011b, jak se \u0159\u00edk\u00e1, rozvrhuje \u010dili repartuje.<\/p>\n Charakteristick\u00e9 pro vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161\u0165ovny je i to, \u017ee pojistn\u00e9 (pr\u00e9mie) je vyb\u00edr\u00e1na na po\u010d\u00e1tku pojistn\u00e9ho obdob\u00ed, nejde v\u0161ak o platbu kone\u010dnou, n\u00fdbr\u017e z\u00e1lohovou. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b dobr\u00e9ho \u0161kodn\u00edho v\u00fdsledku v\u00a0dan\u00e9m roce se toti\u017e \u010d\u00e1st pojistn\u00e9ho m\u016f\u017ee vr\u00e1tit (nen\u00ed-li pou\u017eita na nav\u00fd\u0161en\u00ed rezerv) a naopak, byl-li v\u00fdvoj v\u00a0dan\u00e9m roce nep\u0159\u00edzniv\u00fd, a ne\u0161lo-li \u0161kody dokr\u00fdt z\u00a0rezerv, pak mohlo doj\u00edt k\u00a0dom\u011b\u0159en\u00ed pojistn\u00e9ho.<\/p>\n Akciov\u00e9 poji\u0161\u0165ovny<\/strong> jsou postaveny na vztahu pojistitel = podnikatel = poskytovatel slu\u017eby a pojistn\u00edk = klient. Akcion\u00e1\u0159i provozuj\u00ed tuto \u010dinnost za \u00fa\u010delem dosahov\u00e1n\u00ed zisku a pojistn\u00edci v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b nem\u011bli zpravidla \u017e\u00e1dn\u00fd vliv na veden\u00ed a organizaci poji\u0161\u0165ovny. Oproti vz\u00e1jemn\u00fdm poji\u0161\u0165ovn\u00e1m, kde mohlo doj\u00edt na konci roku k\u00a0do\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed pod\u00edlu na p\u0159ebytku\/deficitu, tak v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b jde p\u0159ebytek (zisk) stejn\u011b jako deficit (ztr\u00e1ta) za akcion\u00e1\u0159i a ro\u010dn\u00ed vy\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed sm\u011brem k\u00a0pojistn\u00edk\u016fm se tedy nerealizovalo.<\/p>\n T\u0159et\u00edm typem poji\u0161\u0165oven na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed (a t\u00edm nejmlad\u0161\u00edm) jsou poji\u0161\u0165ovny, kter\u00e9 maj\u00ed n\u011bjak\u00fd majetkov\u00fd \u010di organiza\u010dn\u00ed vztah s\u00a0ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00ed subjektem<\/strong> (st\u00e1t, obec, region apod.)<\/p>\n Ji\u017e v\u00a0p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch letech (cca od roku 1907) byla v\u00a0\u010cech\u00e1ch i na Morav\u011b diskutov\u00e1na ot\u00e1zka zve\u0159ejn\u011bn\u00ed (pozem\u0161t\u011bn\u00ed) krupobitn\u00edho a pozd\u011bji t\u00e9\u017e povinn\u00e9ho po\u017e\u00e1rn\u00edho poji\u0161t\u011bn\u00ed, ale bezv\u00fdsledn\u011b.<\/p>\n Banka Slavie 1869-1919, N\u00e1kladem vlastn\u00edm Banka Slavie, 1919<\/p>\n \u010cech Petr a kol. Prvn\u00ed \u010desk\u00e1 vz\u00e1jemn\u00e1 poji\u0161\u0165ovna (zal. 1827) v\u00a0upom\u00ednku st\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed, 1928, Praha, 177 s.<\/p>\n Gerber, Karel. \u201eZalo\u017een\u00ed, v\u00fdvin a dne\u0161n\u00ed stav Prvn\u00edho \u010desk\u00e9ho c.k. priv. \u00dastavu ku vz\u00e1jemn\u00e9mu poji\u0161t\u011bn\u00ed proti \u0161kod\u00e1m z\u00a0ohn\u011b a krupobit\u00ed.\u201c Vyd\u00e1no pro zemskou jubilejn\u00ed v\u00fdstavu v\u00a0Praze, 1891.<\/p>\n Kr\u00e1l, Eduard. Soukrom\u00e9 poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed v\u00a0teorii a praxi. Knihovna svazu \u010deskoslovensk\u00fdch assekura\u010dn\u00edk\u016f. Svaz \u010deskoslovensk\u00fdch assekura\u010dn\u00edk\u016f v\u00a0Praze. 1934<\/p>\n Marvan, Miroslav a kol. D\u011bjiny poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed v\u00a0\u010ceskoslovensku 1. d\u00edl, Vydavatelstv\u00ed Novin\u00e1\u0159, Praha, 1989.<\/p>\n1.2\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Prvn\u00ed poji\u0161\u0165ovny \u010desk\u00e9ho poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed 1827-1860<\/h2>\n
1.3\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Prvn\u00ed zakladatelsk\u00e1 vlna \u010desk\u00e9ho poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed 1860-1914<\/h2>\n
1.4\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Typy poji\u0161\u0165oven na \u010desk\u00e9m pojistn\u00e9m trhu<\/h2>\n
1.5\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Vliv ve\u0159ejn\u00e9ho sektoru do poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed<\/h2>\n
Literatura<\/h3>\n