Pro trvale udr\u017eiteln\u00e9 poji\u0161\u0165ovac\u00ed vztahy bylo nutn\u00e9 m\u00edt zaji\u0161t\u011bn\u00e9 dva z\u00e1kladn\u00ed p\u0159edpoklady: pr\u00e1vn\u00ed jistotu a schopnost slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edch matematick\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f. Prvn\u00ed kodifikace pr\u00e1vn\u00edch vztah\u016f sice p\u0159i\u0161la na sv\u011bt u\u017e ve starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b, ale dnes u\u017e\u00edvan\u00e9 arabsk\u00e9 matematick\u00e9 znaky, kter\u00e9 umo\u017enily rozvoj matematick\u00fdch v\u011bd, p\u0159itom p\u0159i\u0161ly do Evropy teprve na rozhran\u00ed 12. a 13. stolet\u00ed. Teprve od tohoto obdob\u00ed byly spln\u011bn\u00e9 nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edpoklady pro rozvoj trvale udr\u017eiteln\u00e9ho poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed, nicm\u00e9n\u011b k\u00a0jeho re\u00e1ln\u00e9mu napln\u011bn\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkolik set let trvalo.<\/p>\n
P\u0159esto v\u0161ak modern\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed nevzniklo \u201ez ni\u010deho\u201c, ale b\u011bhem starov\u011bku a st\u0159edov\u011bku m\u011blo \u0159adu m\u011blo \u0159adu v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b vyvinut\u00fdch p\u0159edch\u016fdc\u016f.<\/p>\n
Prvn\u00ed pokusy \u010di jednor\u00e1zov\u00e9 p\u0159\u00edpady situac\u00ed, kter\u00e9 bychom dnes pova\u017eovali za poji\u0161t\u011bn\u00ed, je mo\u017eno vysledovat ji\u017e ve starov\u011bku. Z\u0159ejm\u011b nestar\u0161\u00edm jsou pozn\u00e1mky ze z\u00e1pis\u016f babyl\u00f3nsk\u00e9ho kr\u00e1le Chammurapiho z\u00a0cca 19.stol p\u0159.Kr. o jak\u00e9msi poji\u0161t\u011bn\u00ed karavan proti \u0161kod\u00e1m zp\u016fsoben\u00fdm lupi\u010di. [\u010cech, 1934, s. 66]. \u017didov\u0161t\u00ed majitel\u00e9 n\u00e1kladn\u00edch osl\u016f v\u00a0Palestin\u011b na z\u00e1klad\u011b vz\u00e1jemn\u00fdch \u00famluv si zaji\u0161\u0165ovali natur\u00e1ln\u00ed n\u00e1hradu za osly, uloupen\u00e9 lupi\u010di \u010di usmrcen\u00e9 dravou zv\u011b\u0159\u00ed. [\u010cech, 1934, s. 67]<\/p>\n
Ve star\u00e9m \u0158ecku, jeho\u017e demokracie m\u011bla tendence ke vz\u00e1jemn\u00e9mu spol\u010dov\u00e1n\u00ed, vznikaly r\u016fzn\u00e9 spolky \u010di instituce, kter\u00e9 m\u011bly za \u00fa\u010del vz\u00e1jemn\u00e9 ochrany a podpory \u010dlen\u016f. Zm\u00ednit m\u016f\u017eeme koinonie (sdru\u017een\u00ed) obchodn\u00edk\u016f, jejich\u017e \u00fakolem bylo sanov\u00e1n\u00ed ztr\u00e1t na zbo\u017e\u00ed, p\u0159epravovan\u00e9m po mo\u0159i. Majitel\u00e9 otrok\u016f uzav\u00edrali s\u00a0podnikav\u00fdmi obchodn\u00edky smlouvy o n\u00e1hradu za zb\u011bhl\u00e9 a zem\u0159el\u00e9 otroky za jednor\u00e1zov\u00fd nebo opakovan\u00fd poplatek. [\u010cech, 1934, s. 67]<\/p>\n
Podobn\u011b ve Star\u00e9m \u0158\u00edm\u011b, m\u016f\u017eeme naj\u00edt situace, kter\u00e9 bychom dnes nazvali poji\u0161t\u011bn\u00edm.<\/p>\n
P\u0159\u00edkladem mohou b\u00fdt r\u016fzn\u00e9 poh\u0159ebn\u00ed pokladny odborn\u00fdch sdru\u017een\u00ed obchodn\u00edk\u016f \u010di \u0159emesln\u00edk\u016f (nap\u0159. collegia fabrum \u2013 kovopracovn\u00edk\u016f, lignariorum – d\u0159evod\u011bln\u00edk\u016f ) \u010di vojensk\u00e9 spolky (typicky sdru\u017euj\u00edc\u00ed voj\u00e1ky jedn\u00e9 zbran\u011b \u010di hodnosti (nap\u0159. tubicines \u2013 truba\u010di, aquiliferi \u2013 prapore\u010dn\u00edci). Tato ob\u010dansk\u00e1 sdru\u017een\u00ed, kter\u00e1 vykazovala zn\u00e1mky vz\u00e1jemn\u00e9ho poji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed, bychom dnes nazvali poh\u0159ebn\u00edmi pokladnami. \u00da\u010dastn\u00edci vkl\u00e1dali vstupn\u00ed poplatek spolku, n\u011bkdy i poplatky pravideln\u00e9, a za to dost\u00e1vali zp\u011bt pln\u011bn\u00ed, pokud nastala n\u011bkter\u00e1 ze specifikovan\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Zachovaly se stanovy spolku truba\u010d\u016f t\u0159et\u00ed legie z\u00a0roku 203, kdy vstupn\u00ed poplatek \u010dlena \u010dinil 750 den\u00e1r\u016f a za to m\u011bl n\u00e1rok na mj. cestovn\u00e9 p\u0159i j\u00edzd\u011b na mo\u0159i 200 den\u00e1r\u016f, odm\u011bnu p\u0159i pov\u00fd\u0161en\u00ed 500 den\u00e1r\u016f, stejn\u011b v\u0161ak 500 den\u00e1r\u016f obdr\u017e\u00ed poz\u016fstal\u00ed v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b smrti voj\u00e1ka. [\u010cech, 1934, s. 68-69].<\/p>\n
V\u0161echna collegia vych\u00e1zela ze spr\u00e1vn\u00e9ho p\u0159edpokladu vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci, nicm\u00e9n\u011b v\u0161ak nevych\u00e1zela z\u00a0\u017e\u00e1dn\u00fdch statistick\u00fdch metod, kter\u00e9 by zajistily dlouhodobou udr\u017eitelnost t\u011bchto spolk\u016f. S\u00a0rozpadem \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 zanikly. Nicm\u00e9n\u011b nezanikl jejich princip, proto\u017ee v hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m z\u0159\u00edzen\u00ed Gall\u016f a Germ\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed \u0158\u00edmany ve vl\u00e1d\u011b nad Evropou nahradili, fungovaly spolky \u010di sdru\u017een\u00ed, naz\u00fdvan\u00e9 gildy. Podobn\u011b jako v\u00a0\u0158\u00edm\u011b existovaly gildy vojensk\u00e9, kupeck\u00e9 i \u0159emesln\u00e9. Krom\u011b funkce n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 (nap\u0159. po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed bohoslu\u017eeb), spole\u010dn\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed ochrany \u010di p\u016fj\u010dek, fungovaly jako vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161t\u011bn\u00ed pro p\u0159\u00edpad smrti, \u00farazu \u010di nemoci. Gildy m\u016f\u017eeme pova\u017eovat za p\u0159edch\u016fdce po\u017e\u00e1rn\u00edho poji\u0161t\u011bn\u00ed. Tzv. po\u017e\u00e1rn\u00ed gildy, kter\u00e9 u\u017e v\u00a015. stolet\u00ed vznikaly v\u00a0N\u011bmecku (ve \u0160lesvicku je zmi\u0148ov\u00e1na prvn\u00ed gilda v\u00a0roce 1446), m\u011bly za c\u00edl vz\u00e1jemn\u011b podporovat \u0161kody poho\u0159el\u00fdm. [No\u017ei\u010dka, 1948, s. 112].<\/p>\n
V\u00fdvojov\u00fdm n\u00e1stupcem gild byly cechy, postaven\u00e9 na z\u00e1klad\u011b v\u00fdsad a svobod \u0159emesel. Ty \u010dasto zakl\u00e1daly \u010detn\u00e9 mistrovsk\u00e9 a tovary\u0161sk\u00e9 \u201epokladnice\u201c \u010di \u201ebratrstva\u201c, jejich\u017e poji\u0161\u0165ovac\u00ed my\u0161lenka byla omezena na oblast podpory v\u00a0nemoci \u010dlen\u016f a poskytov\u00e1n\u00ed poh\u0159ebn\u00e9ho. Takov\u00e9 podp\u016frn\u00e9 pokladnice taky byly d\u00e1vn\u00fdm p\u0159edch\u016fdcem nemocensk\u00e9ho, \u00farazov\u00e9ho a \u017eivotn\u00edho poji\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n
Rozvoj finan\u010dn\u00edho syst\u00e9mu ve st\u0159edov\u011bku byl brzd\u011bn z\u00e1kazem bran\u00ed \u00farok\u016f, kter\u00fd c\u00edrkev naz\u00fdvala lichvou. St\u0159edov\u011bkou v\u00fdjimkou potvrzuj\u00edc\u00ed toto pravidlo byl pen\u011b\u017enick\u00fd a z\u00e1stavnick\u00fd obchod \u017did\u016f a potom syst\u00e9m rent. Pr\u00e1v\u011b pomoc\u00ed rent se obch\u00e1zel z\u00e1kaz poskytov\u00e1n\u00ed\/bran\u00ed \u00farok\u016f (tedy z\u00e1sady, \u017ee pen\u00edze nemohou plodit pen\u00edze). Renta byla finan\u010dn\u00ed transakc\u00ed, \u017ee dr\u017eitel p\u016fdy m\u016f\u017ee d\u00e1t p\u016fdu za jej\u00ed v\u00fdnos, \u010dili \u017ee si m\u016f\u017ee zakoupit \u010di prodat rentu. Proti t\u011bmto transakc\u00edm c\u00edrkev nic nenam\u00edtala, a dokonce za nejstar\u0161\u00ed dochovanou smlouvu o poji\u0161t\u011bn\u00ed do\u017eivotn\u00edho d\u016fchodu se pokl\u00e1d\u00e1 smlouva z\u00a0roku 1308 mezi opatem kl\u00e1\u0161tera St. Denis v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei s\u00a0arcibiskupem kol\u00ednsk\u00fdm, kter\u00fd vyplatil kl\u00e1\u0161teru 2400 livr\u016f, aby mu na do\u017eivot\u00ed platil ro\u010dn\u00ed d\u016fchod 400 livr\u016f. Mimo to se ob\u011b strany domluvily, \u017ee poz\u016fstal\u00fdm bude vyplaceno 1000 livr\u016f (po sr\u00e1\u017ece \u010d\u00e1stek ji\u017e vyplacen\u00fdch), zem\u0159e-li arcibiskup b\u011bhem prvn\u00edch dvou let [\u010cech, 1934, s. 72].<\/p>\n
Obchod se rentami se stal ve st\u0159edov\u011bku velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm, zejm\u00e9na v\u00a0obchodn\u00edch st\u00e1tech, jako byly Ben\u00e1tky, Janov, Florencie nebo Flandry \u010di Nizozem\u00ed. D\u00edky jejich arch\u00edv\u016fm zn\u00e1me i procentn\u00ed sazbu d\u016fchodov\u00fdch pojistek, toti\u017e 11-15 % pro jeden \u017eivot (pozd\u011bji do\u0161lo k\u00a0poklesu na 7-8%) a 8\u00a0% pro dva \u017eivoty. [\u010cech, 1934, s. 72] Zachovaly se v\u00a0t\u011bchto zem\u00edch smlouvy o d\u016fchodech, kter\u00e9 sv\u00fdmi n\u00e1le\u017eitostmi ukazuj\u00ed na opravdov\u00e9 pojistn\u00e9 smlouvy.\u00a0 Obdobn\u011b fungovalo rentov\u00e9 poji\u0161t\u011bn\u00ed v\u00a0Anglii, s\u00a0t\u00edm \u017ee v\u00edce ne\u017e jinde v\u00a0Evrop\u011b byla zvykem v\u00fdplata pln\u011bn\u00ed z\u00a0renty v\u00a0natur\u00e1li\u00edch (nap\u0159. n\u00e1rok na bezplatn\u00fd byt apod.). V\u00fdplat\u011b rent byla v\u011bnov\u00e1na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00e9\u010de, jak je z\u0159ejm\u00e9 z\u00a0jednoho rukopisu v\u00a0arch\u00edvu m\u011bsta Leyden. \u00da\u0159edn\u00edk st\u00e1tn\u00ed \u010di m\u011bstsk\u00fd obj\u00ed\u017ed\u011bl dvakr\u00e1t do roka na sv. Jana a o V\u00e1noc\u00edch v\u00a0bezpe\u010dn\u00e9m pr\u016fvodu m\u00edsta, kam renty byly prod\u00e1ny, a ve\u0159ejnou vyhl\u00e1\u0161kou vyz\u00fdval majitele rent, aby se hl\u00e1sili o v\u00fdplatu. [\u010cech, 1934, s. 73]<\/p>\n
Obchod s\u00a0rentami s\u00a0sebou p\u0159inesl i p\u0159\u00edpady spekulac\u00ed. Spekulanti poji\u0161\u0165ovali mlad\u00e9 zdrav\u00e9 d\u011bti ve v\u011bku 2-12 let, nechali je l\u00e9ka\u0159sky vy\u0161et\u0159it, a pak kupovali na jejich \u017eivot vysok\u00e9 renty. Vzhledem k\u00a0\u00farokov\u00fdm sazb\u00e1m okolo 4 %, byla renta s\u00a0pom\u011brem renty ke vkladu mezi 7-10 % mnohem v\u00fdnosn\u011bj\u0161\u00edm finan\u010dn\u00edm n\u00e1strojem. By\u0165 o ur\u010den\u00ed pravd\u011bpodobn\u00e9 d\u00e9lky lidsk\u00e9ho \u017eivota a z\u00a0toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed jednor\u00e1zov\u00e9 renty se pokusil ji\u017e kolem r. 200 \u0159\u00edmsk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk Domicius Ulpianus [\u010cech, 1934, s. 70], tak tento dnes standardn\u00ed pojistn\u011b-technick\u00fd instrument se pro v\u00fdpo\u010det rent dlouho nepo\u010d\u00edtal.<\/p>\n
Vy\u0161\u0161\u00edm stupn\u011bm rent se staly tzv. tontiny, kter\u00e9 byly tak\u00e9 formou do\u017eivotn\u00edho d\u016fchodu na z\u00e1klad\u011b jednor\u00e1zov\u00e9ho vkladu. Autorem t\u00e9to formy \u017eivotn\u00edho poji\u0161t\u011bn\u00ed je italsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 z Neapole Lorenzo de Tonti (1602-1684), podle n\u011bho\u017e se tato forma investov\u00e1n\u00ed pojmenovala. Zab\u00fdval se v\u011bdecky pravd\u011bpodobnost\u00ed d\u00e9lky lidsk\u00e9ho \u017eivota a d\u00edky tomu p\u0159edlo\u017eil v\u00a0roce 1653 francouzsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b sv\u016fj investi\u010dn\u00ed pl\u00e1n. M\u011bl fungovat jako zdroj st\u00e1tn\u00edch p\u0159\u00edjm\u016f Francie. Dlu\u017en\u00edkem by byl st\u00e1t a v\u011b\u0159iteli (investory) majetn\u00ed ob\u010dan\u00e9.\u00a0 Navrhovalo se vyps\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00ed p\u016fj\u010dky s\u00a0t\u00edm, \u017ee by upisovatel\u00e9 byli rozd\u011bleni do deseti skupin podle v\u011bku. \u00darok m\u011bl b\u00fdt ka\u017edoro\u010dn\u011b vypl\u00e1cen \u017eij\u00edc\u00edm v\u011b\u0159itel\u016fm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 v\u011bkov\u00e9 skupiny. Vzhledem k\u00a0vym\u00edr\u00e1n\u00ed souboru by takto stanoven\u00fd do\u017eivotn\u00ed d\u016fchod ka\u017ed\u00fdm rokem pro jednotlivce rostl. P\u0159erozd\u011blovac\u00ed proces by pokra\u010doval do t\u00e9 doby, dokud by z\u016fstal na\u017eivu posledn\u00ed v\u011b\u0159itel. Tomu by se vyplatil cel\u00fd \u00farok. Po smrti posledn\u00edho \u010dlena skupiny by jistina propadla ve prosp\u011bch st\u00e1tu a tontina zanikla. [Marvan, 1989 \u2013 1.d\u00edl, s. 25] Francouzsk\u00e1 vl\u00e1da ale p\u016fvodn\u00ed n\u00e1vrh tehdy zam\u00edtla. Prvn\u00ed tontita vznikla a\u017e v\u00a0roce 1670 v\u00a0holandsk\u00e9m m\u011bst\u011b Kampen. Roku 1689 byly vypsan\u00e1 prvn\u00ed tontina i francouzsk\u00fdm parlamentem, kdy poji\u0161t\u011bn\u00ed (investo\u0159i) byli rozd\u011blen\u00ed do 14 t\u0159\u00edd a z\u00edsk\u00e1vali v\u00fdnos 10%. Tato prvn\u00ed tontina trvala pln\u00fdch 37 let, tedy do roku 1726, kdy zem\u0159ela posledn\u00ed \u010dlenka nejvy\u0161\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy ve st\u00e1\u0159\u00ed 96 let. Do roku 1759 bylo ve Francii vyps\u00e1no je\u0161t\u011b 7 dal\u0161\u00edch tontin. [\u010cech, 1934, s. 74]<\/p>\n
Tontiny existovaly je\u0161t\u011b v\u00a0pr\u016fb\u011bhu 19. stolet\u00ed a nap\u0159\u00edklad koncem 19. stolet\u00ed p\u0159e\u017e\u00edvaly je\u0161t\u011b nap\u0159\u00edklad v\u00a0\u010desk\u00e9 poji\u0161\u0165ovac\u00ed bance Slavia. Poprv\u00e9 se zde pracuje s pravd\u011bpodobnost\u00ed d\u00e9lky lidsk\u00e9ho \u017eivota, kter\u00e1 byla v\u00a0tontin\u00e1ch zastoupena kategorizac\u00ed v\u011b\u0159itel\u016f. Mlad\u0161\u00ed kandid\u00e1ti m\u011bli p\u0159i vstupu do tontiny del\u0161\u00ed pr\u016fm\u011brnou d\u00e9lku \u017eivota. Proto se mezi v\u011b\u0159iteli vytvo\u0159ily kategorie podle v\u011bku, obvykle v\u00a0rozmez\u00ed p\u011bt, sedm nebo deset let. Ka\u017ed\u00e1 tato kategorie se chovala jako samostatn\u00e1 tontina, proto\u017ee pod\u00edl zesnul\u00fdch v\u011b\u0159itel\u016f se p\u0159ev\u00e1d\u011bl na kandid\u00e1ty ve stejn\u00e9 v\u011bkov\u00e9 kategorii.<\/p>\n
Prvky poji\u0161t\u011bn\u00ed je mo\u017eno vysledovat v\u00a0c\u00edrkevn\u00ed instituci montes pietatis. Ta m\u011bla prim\u00e1rn\u011b dobro\u010dinn\u00fd r\u00e1z a p\u016fvodn\u011b byly zakl\u00e1d\u00e1ny za \u00fa\u010delem poskytov\u00e1n\u00ed levn\u00fdch \u00fav\u011br\u016f proti v\u011bcn\u00e9 z\u00e1stav\u011b. Postupn\u011b v\u0161ak roz\u0161i\u0159ovaly svou \u010dinnost a jednou z\u00a0nich byla operace, kterou bychom dnes nazvali jako poji\u0161t\u011bn\u00ed v\u011bna. Od rodi\u010d\u016f toti\u017e p\u0159ij\u00edmaly vklady p\u0159i narozen\u00ed dcery a rodi\u010d\u016fm sl\u00edbili vr\u00e1tit 10n\u00e1sobek v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b jej\u00edho do\u017eit\u00ed v\u011bku 18 let. Pokud dcera toto \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bla, tak prost\u0159edky propadly ve prosp\u011bch spolku (alternativn\u011b se mohly p\u0159ev\u00e9st na druhou dceru) [\u010cech, 1934, s. 76]<\/p>\n
Posledn\u00edm, trochu bizardn\u00edm instrumentem bylo s\u00e1zkov\u00e9 poji\u0161t\u011bn\u00ed. Hr\u00e1\u010dsk\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148 v\u00a017.stolet\u00ed vedla k\u00a0rozvoji nov\u00fdch zdroj\u016f s\u00e1zek. Jedn\u00edm z\u00a0nich byly s\u00e1zky na lidsk\u00fd \u017eivot. Dnes bychom tuto operaci nazvali kr\u00e1tkodob\u00fdm \u017eivotn\u00edm poji\u0161t\u011bn\u00edm. \u017de se jednalo o roz\u0161\u00ed\u0159enou aktivitu, dokazuje z\u00e1kon vydan\u00fd v\u00a0roce 1774 v\u00a0Anglii. Ten zakazoval uzav\u00edrat takov\u00e9 poji\u0161t\u011bn\u00ed, kde by se mohl projevit z\u00e1jem na \u017eivot\u011b \u010di smrti ur\u010dit\u00e9 osoby. [\u010cech, 1934, s. 76]<\/p>\n
Na konci 17. stolet\u00ed za\u010daly vznikat prvn\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00ed poklady. Nap\u0159\u00edklad v\u00a0Hamburku vznikla gener\u00e1ln\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00ed pokladna v\u00a0roce 1677. Po\u017e\u00e1rn\u00edmu poji\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159ikl\u00e1dal velk\u00fd v\u00fdznam i posledn\u00ed prusk\u00fd v\u00e9voda a prvn\u00ed kr\u00e1l Fridrich I. Prusk\u00fd, kter\u00fd inicioval zalo\u017een\u00ed po\u017e\u00e1rn\u00ed spole\u010dnosti pro cel\u00e9 Prusko a v\u00a0roce 1705 vydal prvn\u00ed z\u00e1kon, kter\u00fd se zab\u00fdval poji\u0161\u0165ovac\u00edmi podvody. [\u010cech, 1934, s. 78.]<\/p>\n
Za prvn\u00ed \u201eskute\u010dnou\u201c poji\u0161\u0165ovnu m\u016f\u017eeme pova\u017eovat \u201eThe Fire Office\u201c, zalo\u017eenou lond\u00fdnsk\u00fdmi kupci v\u00a0Lond\u00fdn\u011b 7.5.1680 [No\u017ei\u010dka, 1948, s. 112].<\/p>\n
Samostatnou subkapitolu si nepochybn\u011b zaslou\u017e\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed, proto\u017ee cel\u00e1 evropsk\u00e1 civilizace vych\u00e1z\u00ed z\u00a0rozvoje St\u0159edomo\u0159\u00ed, kde z\u00e1kladn\u00edm n\u00e1strojem transferu osob, majetku, technologi\u00ed i ide\u00ed byla n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u0159eprava. Vzhledem k nevypo\u010ditateln\u00fdm p\u0159\u00edrodn\u00edm vliv\u016fm a koncentraci majetku na ka\u017ed\u00e9 jedn\u00e9 lodi, a tedy pot\u0159eb\u011b tento majetek chr\u00e1nit, bylo logick\u00e9, \u017ee n\u00e1mo\u0159n\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed (resp. to co dnes n\u00e1mo\u0159n\u00edm poji\u0161t\u011bn\u00edm naz\u00fdv\u00e1me) bylo velmi d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/p>\n
V\u00a0historii m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt st\u00e1tn\u00ed a komer\u010dn\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n
Do prvn\u00ed skupiny m\u016f\u017eeme \u0159adit nap\u0159\u00edklad opat\u0159en\u00ed z druh\u00e9 punsk\u00e9 v\u00e1lky (3.stol. p\u0159. Kr.), kdy st\u00e1t poskytoval garanci (poji\u0161t\u011bn\u00ed) dopravc\u016fm, kte\u0159\u00ed po mo\u0159i p\u0159ev\u00e1\u017eeli obil\u00ed z\u00a0Egypta do \u0158\u00edma a zbran\u011b do \u0160pan\u011blska. Zde bychom tak\u00e9 nalezli prvn\u00ed pojistn\u00e9 podvody, proto\u017ee se nakl\u00e1dalo m\u00e9n\u011bcenn\u00e9 zbo\u017e\u00ed a lo\u010f se \u00famysln\u011b potopila. [\u010cech, 1934, s. 76]<\/p>\n
Do druh\u00e9 skupiny, tedy komer\u010dn\u00edch n\u00e1mo\u0159n\u00edch, se jako prvn\u00ed vyvinulo poji\u0161t\u011bn\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u016fj\u010dky<\/em>. To bylo vyu\u017e\u00edvan\u00e9 u\u017e Babyl\u00f3\u0148any, F\u00e9ni\u010dany, ale i \u0158eky \u010di \u0158\u00edmany. \u00a0Poji\u0161t\u011bn\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u016fj\u010dky fungovalo tak, \u017ee pojistitel (investor) zap\u016fj\u010dil majiteli lodi ur\u010ditou sumu. Pokud se lo\u010f \u0161\u0165astn\u011b vr\u00e1tila zp\u011bt, potom majitel lodi p\u016fj\u010dku vr\u00e1til s\u00a0vysok\u00fdmi \u00faroky (24-36 %) [\u010cech, 1934, s. 77], pokud se lo\u010f nevr\u00e1tila, p\u0159\u00edpadn\u011b nebyl \u00fa\u010del cesty \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, potom majitel lodi nic vracet nemusel. Tyto p\u016fj\u010dky, kter\u00e9 m\u011bly charakter poji\u0161t\u011bn\u00ed, proto\u017ee platby byly odvisl\u00e9 od p\u0159\u00edrodn\u00edho rizika pro\u0161ly v\u00fdvojem. Kdy\u017e toti\u017e pape\u017e \u0158eho\u0159 IX. okolo roku 1230 ve sv\u00fdch Dekretech zak\u00e1zal n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u016fj\u010dky z\u00a0d\u016fvodu lichv\u00e1\u0159sk\u00fdch \u00farok\u016f, tak se investo\u0159i (pojistitel\u00e9) a p\u0159izp\u016fsobili a operaci oto\u010dili, aby byla leg\u00e1ln\u00ed. Tedy investor prohl\u00e1sil, \u017ee obdr\u017eel od lo\u010fa\u0159e p\u016fj\u010dku splatnou v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b \u00fasp\u011bchu n\u00e1mo\u0159n\u00ed plavby.<\/p>\n N\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u016fj\u010dky byly p\u016fvodn\u011b ur\u010den\u00e9 jen na lodi a zbo\u017e\u00ed, teprve pozd\u011bji i na lidi (zpo\u010d\u00e1tku jen na otroky, kte\u0159\u00ed vlastn\u011b tak\u00e9 byli pova\u017eov\u00e1ni za v\u011bci). Prvn\u00ed takov\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 pojistky zn\u011bj\u00edc\u00ed i na pos\u00e1dku poch\u00e1z\u00ed ze 14.stolet\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e se vlastn\u011b jednalo o poji\u0161t\u011bn\u00ed v\u00fdkupn\u00e9ho. Pokud toti\u017e pos\u00e1dka byla zajata, tak pojistitel uhradil p\u0159edem dohodnut\u00e9 v\u00fdkupn\u00e9 (ve smlouv\u011b se b\u011b\u017en\u011b specifikovala \u010d\u00e1stka maxim\u00e1ln\u00edho v\u00fdkupn\u00e9ho pro jednotliv\u00e9 \u010dleny pos\u00e1dky, p\u0159\u00edstavy, na kter\u00e9 se v\u00fdkupn\u00e9 vztahuje a dobu po n\u00ed\u017e je kontrakt platn\u00fd). Technicky operace prob\u011bhla tak, \u017ee poji\u0161t\u011bn\u00e1 osoba slo\u017eila pojistiteli vklad (pojistn\u00e9), kter\u00fd propadl, pokud se cestovatel vr\u00e1til zp\u011bt (dnes bychom \u0159ekli, \u017ee rizikov\u00e9 pojistn\u00e9 bylo spot\u0159ebov\u00e1no).<\/p>\n V\u00fd\u0161e uveden\u00e9 finan\u010dn\u00ed transakce m\u011bly z\u0159ejm\u00e9 charakteristiky poji\u0161t\u011bn\u00ed, nicm\u00e9n\u011b je\u0161t\u011b se form\u00e1ln\u011b nejednalo o pojistn\u00e9 smlouvy. Ty se objevily v\u00a014. stolet\u00ed. Literatura uv\u00e1d\u00ed, \u017ee za prvn\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed pojistn\u00e9 smlouvy jsou pova\u017eov\u00e1ny smlouvy z\u00a01347 z\u00a0Janova [No\u017ei\u010dka, 1948, s. 112] \u010di z\u00a0Pisy z\u00a0roku 1385 [\u010cech, 1934, s. 77], kter\u00e9 ji\u017e m\u011bly p\u0159edem placen\u00e9 pojistn\u00e9 za jasn\u011b definovan\u00e9 riziko. Vzhledem k\u00a0velikosti rizika se na poji\u0161t\u011bn\u00ed v\u011bt\u0161inou pod\u00edlelo n\u011bkolik osob (dnes bychom smlouvu nazvali jako soupoji\u0161t\u011bn\u00ed). Krom\u011b It\u00e1lie se n\u00e1mo\u0159n\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed brzy rozvinulo i ve \u0160pan\u011blsku, Portugalsku, Nizozemsku, \u010di Anglii. Nap\u0159\u00edklad ve \u0160pan\u011blsku bylo n\u00e1mo\u0159n\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed kodifikov\u00e1no v\u00a0roce 1435 [\u010cech, 1934, s. 77]. V\u00a0Anglii se poskytovatel\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00edho poji\u0161t\u011bn\u00ed sch\u00e1zeli od roku 1688 v\u00a0kav\u00e1rn\u011b Edwarda Lloyda a sd\u00edleli si a vym\u011b\u0148ovali informace a upisovali poji\u0161t\u011bn\u00ed. Lloyds tak nebyl v\u00a0prav\u00e9m slova smyslu poji\u0161\u0165ovnou, ale sdru\u017een\u00edm nez\u00e1visl\u00fdch poskytovatel\u016f pojistn\u00e9 ochrany.<\/p>\n <\/p>\n Banka Slavie 1869-1919, N\u00e1kladem vlastn\u00edm Banka Slavie, 1919<\/p>\n \u010cech Petr a kol. Prvn\u00ed \u010desk\u00e1 vz\u00e1jemn\u00e1 poji\u0161\u0165ovna (zal. 1827) v\u00a0upom\u00ednku st\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed, 1928, Praha, 177 s.<\/p>\n Gerber, Karel. \u201eZalo\u017een\u00ed, v\u00fdvin a dne\u0161n\u00ed stav Prvn\u00edho \u010desk\u00e9ho c.k. priv. \u00dastavu ku vz\u00e1jemn\u00e9mu poji\u0161t\u011bn\u00ed proti \u0161kod\u00e1m z\u00a0ohn\u011b a krupobit\u00ed.\u201c Vyd\u00e1no pro zemskou jubilejn\u00ed v\u00fdstavu v\u00a0Praze, 1891.<\/p>\n Kr\u00e1l, Eduard. Soukrom\u00e9 poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed v\u00a0teorii a praxi. Knihovna svazu \u010deskoslovensk\u00fdch assekura\u010dn\u00edk\u016f. Svaz \u010deskoslovensk\u00fdch assekura\u010dn\u00edk\u016f v\u00a0Praze. 1934<\/p>\n Marvan, Miroslav a kol. D\u011bjiny poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed v\u00a0\u010ceskoslovensku 1. d\u00edl, Vydavatelstv\u00ed Novin\u00e1\u0159, Praha, 1989.<\/p>\nLiteratura<\/h2>\n