{"id":14832,"date":"2019-08-12T21:08:15","date_gmt":"2019-08-12T19:08:15","guid":{"rendered":"http:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/?p=14832"},"modified":"2019-08-15T20:50:36","modified_gmt":"2019-08-15T18:50:36","slug":"kostel-sv-jiri-a-jezuitska-kolej-v-opave","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/?p=14832","title":{"rendered":"Kostel sv. Vojt\u011bcha (d\u0159\u00edve sv. Ji\u0159\u00ed) a jezuit\u00e9 v Opav\u011b"},"content":{"rendered":"

 <\/p>\n

\"\"<\/a>

Kostel sv. Ji\u0159\u00ed (Vojt\u011bcha) v Opav\u011b<\/p><\/div>\n

Kostel sv. Vojt\u011bcha (d\u0159\u00edve sv. Ji\u0159\u00ed)<\/strong> je monument\u00e1ln\u00ed jednolodn\u00ed stavba postaven\u00e1 na konci 17. stolet\u00ed na opavsk\u00e9m Doln\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed na m\u00edst\u011b mal\u00e9ho gotick\u00e9ho kostela ze 14. stolet\u00ed.<\/p>\n

Kostel byl proslul\u00fd sv\u00fdm obrazem Panny Marie, kter\u00fd byl roku 1734 slavnostn\u011b prohl\u00e1\u0161en za milostn\u00fd. Obraz se t\u011b\u0161il velk\u00e9 \u00fact\u011b Opavan\u016f a zejm\u00e9na v t\u011b\u017ek\u00fdch dob\u00e1ch ji prosili o p\u0159\u00edmluvu. Bohu\u017eel p\u0159i osvobozov\u00e1n\u00ed Opavy v kv\u011btnu 1945 byl kostel siln\u011b po\u0161kozen a obraz sho\u0159el.<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

\n
\n
\n
\n
\n
\n

\"\"<\/a>

Znak Tovary\u0161stva Je\u017e\u00ed\u0161ova<\/p><\/div><\/dt>\n

Kostel sv. Ji\u0159\u00ed a jezuit\u00e9 (Tovary\u0161stvo Je\u017e\u00ed\u0161ovo) byli v Opav\u011b propojeni n\u011bkolik set let. Kostel je toti\u017e\u00a0 stavebn\u011b zakomponov\u00e1n do are\u00e1lu jezuitsk\u00e9 koleje (dnes budova Zemsk\u00e9ho arch\u00edvu) postaven\u00e9 v polovin\u011b 17. stolet\u00ed.<\/dd>\n<\/dl>\n<\/div>\n<\/dt>\n<\/dl>\n<\/div>\n

Jezuit\u00e9 p\u016fsobili v Opav\u011b od roku 1625 jako sou\u010d\u00e1st \u010desk\u00e9 provincie a kostel sv. Ji\u0159\u00ed m\u011bli ve sv\u00e9 spr\u00e1v\u011b ji\u017e od roku 1627 a\u017e do sv\u00e9ho zru\u0161en\u00ed pape\u017eem Klimentem XIV. v roce 1773.\u00a0 K obnoven\u00ed jezuitsk\u00e9ho \u017eivota v \u010cech\u00e1ch doch\u00e1z\u00ed relativn\u011b pozd\u011b. Jejich postaven\u00ed v \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti bylo v\u00edce ne\u017e obt\u00ed\u017en\u00e9. \u0158\u00e1d byl toti\u017e v minulosti hlavn\u00ed rekatoliza\u010dn\u00ed silou v \u010cech\u00e1ch. Po roce 1853 vzniklo n\u011bkolik rezidenc\u00ed \u0159\u00e1du v \u010cech\u00e1ch (Praha a Hradec Kr\u00e1lov\u00e9) a na Morav\u011b (Host\u00fdn a Velehrad). Tyto domy pat\u0159ily k provincii rakousk\u00e9.<\/p>\n

O n\u00e1vrat jezuit\u016f do Slezska se postarali jezuiti hali\u010dsk\u00e9 provincie (provincia Galiciana) s provincial\u00e1tem v Krakov\u011b. Krom\u011b rezidenc\u00ed v T\u011b\u0161\u00edn\u011b (1885), Cukmantlu (1884, nyn\u00ed Zlat\u00e9 Hory) a Karvin\u00e9 (roku 1896), obnovili i rezidenci u sv. Ji\u0159\u00ed v Opav\u011b (roku 1896).<\/p>\n

Vzhledem k s\u00eddlu provincial\u00e1tu v Krakov\u011b nep\u0159ekvap\u00ed, \u017ee si jezuit\u00e9 rezidenci (v\u010d. kostela) pojistili u Krakovsk\u00e9 vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161\u0165ovny<\/a>. Pojistka kostela a zvon\u016f z roku 1898 je zde<\/a>, pozd\u011bji sjednan\u00e9 pojistky pak zde<\/a> a zde<\/a> a korespondence k t\u011bmto smlouv\u00e1m zde<\/a>.<\/p>\n

Po vzniku \u010deskoslovensk\u00e9 republiky do\u0161lo ke vzniku \u010deskoslovensk\u00e9 provincie, proto\u017ee nov\u00e1 politick\u00e1 situace nedovolovala \u0159\u00edzen\u00ed z ciz\u00edch st\u00e1t\u016f. Domy jezuit\u016f, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky, kter\u00e9 d\u0159\u00edve pat\u0159ily k rakousk\u00e9, hali\u010dsk\u00e9 (v\u010detn\u011b sv. Ji\u0159\u00ed v Opav\u011b) a uhersk\u00e9 provincii pak p\u0159e\u0161ly do spr\u00e1vy \u010deskoslovensk\u00e9 provincie. Opavsk\u00e1 rezidence pak ji\u017e nebyla poji\u0161t\u011bna u Krakovsk\u00e9, ale u tuzemsk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny Moldavia-Generali<\/a>, jak ukazuj\u00ed stvrzenky zde<\/a>.<\/p>\n

B\u011bhem nacistick\u00e9 okupace byla spr\u00e1va kostela jezuit\u016fm zabr\u00e1na a nic na tom nezm\u011bnil v\u00fdvoj po roce 1945. A tak kostel byl v roce 1947 poji\u0161t\u011bn u Pra\u017esk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny, n\u00e1rodn\u00ed podnik<\/a> nikoliv u\u017e jezuity, ale Duchovn\u00ed spr\u00e1vou p\u0159i kostele sv. Ji\u0159\u00ed, jak dokl\u00e1d\u00e1 stvrzenka zde<\/a>.<\/p>\n

\"\"<\/a> \"\"<\/a> \"\"<\/a> \"\"<\/a> \"\"<\/a> \"\"<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Kostel sv. Vojt\u011bcha (d\u0159\u00edve sv. Ji\u0159\u00ed) je monument\u00e1ln\u00ed jednolodn\u00ed stavba postaven\u00e1 na konci 17. stolet\u00ed na opavsk\u00e9m Doln\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed na m\u00edst\u011b mal\u00e9ho gotick\u00e9ho kostela ze 14. stolet\u00ed. Kostel byl proslul\u00fd sv\u00fdm obrazem Panny Marie, kter\u00fd byl roku 1734 slavnostn\u011b prohl\u00e1\u0161en za milostn\u00fd. Obraz se t\u011b\u0161il velk\u00e9 \u00fact\u011b Opavan\u016f a zejm\u00e9na v t\u011b\u017ek\u00fdch dob\u00e1ch ji prosili o p\u0159\u00edmluvu. Bohu\u017eel p\u0159i osvobozov\u00e1n\u00ed Opavy v kv\u011btnu 1945 byl kostel siln\u011b po\u0161kozen a obraz sho\u0159el.     Kostel sv. Ji\u0159\u00ed a jezuit\u00e9 (Tovary\u0161stvo Je\u017e\u00ed\u0161ovo) byli v Opav\u011b propojeni n\u011bkolik set let. Kostel je toti\u017e\u00a0 stavebn\u011b zakomponov\u00e1n do are\u00e1lu jezuitsk\u00e9 koleje (dnes budova Zemsk\u00e9ho arch\u00edvu) postaven\u00e9 v polovin\u011b 17. stolet\u00ed. Jezuit\u00e9 p\u016fsobili v Opav\u011b od roku 1625 jako sou\u010d\u00e1st \u010desk\u00e9 provincie a kostel sv. Ji\u0159\u00ed m\u011bli ve sv\u00e9 spr\u00e1v\u011b ji\u017e od roku 1627 a\u017e do sv\u00e9ho zru\u0161en\u00ed pape\u017eem Klimentem XIV. v roce 1773.\u00a0 K obnoven\u00ed jezuitsk\u00e9ho \u017eivota v \u010cech\u00e1ch doch\u00e1z\u00ed relativn\u011b pozd\u011b. Jejich postaven\u00ed v \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti bylo v\u00edce ne\u017e obt\u00ed\u017en\u00e9. \u0158\u00e1d byl toti\u017e v minulosti hlavn\u00ed rekatoliza\u010dn\u00ed silou v \u010cech\u00e1ch. Po roce 1853 vzniklo n\u011bkolik rezidenc\u00ed \u0159\u00e1du v \u010cech\u00e1ch (Praha a Hradec Kr\u00e1lov\u00e9) a na Morav\u011b (Host\u00fdn a Velehrad). Tyto domy pat\u0159ily k provincii rakousk\u00e9. O n\u00e1vrat jezuit\u016f do Slezska se postarali jezuiti hali\u010dsk\u00e9 provincie (provincia Galiciana) s provincial\u00e1tem v Krakov\u011b. Krom\u011b rezidenc\u00ed v T\u011b\u0161\u00edn\u011b (1885), Cukmantlu (1884, nyn\u00ed Zlat\u00e9 Hory) a Karvin\u00e9 (roku 1896), obnovili i rezidenci u sv. Ji\u0159\u00ed v Opav\u011b (roku 1896). Vzhledem k s\u00eddlu provincial\u00e1tu v Krakov\u011b nep\u0159ekvap\u00ed, \u017ee si jezuit\u00e9 rezidenci (v\u010d. kostela) pojistili u Krakovsk\u00e9 vz\u00e1jemn\u00e9 poji\u0161\u0165ovny. Pojistka kostela a zvon\u016f z roku 1898 je zde, pozd\u011bji sjednan\u00e9 pojistky pak zde a zde a korespondence k t\u011bmto smlouv\u00e1m zde. Po vzniku \u010deskoslovensk\u00e9 republiky do\u0161lo ke vzniku \u010deskoslovensk\u00e9 provincie, proto\u017ee nov\u00e1 politick\u00e1 situace nedovolovala \u0159\u00edzen\u00ed z ciz\u00edch st\u00e1t\u016f. Domy jezuit\u016f, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky, kter\u00e9 d\u0159\u00edve pat\u0159ily k rakousk\u00e9, hali\u010dsk\u00e9 (v\u010detn\u011b sv. Ji\u0159\u00ed v Opav\u011b) a uhersk\u00e9 provincii pak p\u0159e\u0161ly do spr\u00e1vy \u010deskoslovensk\u00e9 provincie. Opavsk\u00e1 rezidence pak ji\u017e nebyla poji\u0161t\u011bna u Krakovsk\u00e9, ale u tuzemsk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny Moldavia-Generali, jak ukazuj\u00ed stvrzenky zde. B\u011bhem nacistick\u00e9 okupace byla spr\u00e1va kostela jezuit\u016fm zabr\u00e1na a nic na tom nezm\u011bnil v\u00fdvoj po roce 1945. A tak kostel byl v roce 1947 poji\u0161t\u011bn u Pra\u017esk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny, n\u00e1rodn\u00ed podnik nikoliv u\u017e jezuity, ale Duchovn\u00ed spr\u00e1vou p\u0159i kostele sv. Ji\u0159\u00ed, jak dokl\u00e1d\u00e1 stvrzenka zde.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":14836,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[80],"tags":[696],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/14832"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=14832"}],"version-history":[{"count":24,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/14832\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14903,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/14832\/revisions\/14903"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/14836"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=14832"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=14832"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=14832"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}