{"id":14876,"date":"2019-08-13T17:04:01","date_gmt":"2019-08-13T15:04:01","guid":{"rendered":"http:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/?p=14876"},"modified":"2019-08-19T18:28:46","modified_gmt":"2019-08-19T16:28:46","slug":"knizeci-rod-kinskych-cukrovar-hospozin","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/?p=14876","title":{"rendered":"Kn\u00ed\u017eec\u00ed rod Kinsk\u00fdch z Vchynic a Tetova – cukrovar Hospoz\u00edn, panstv\u00ed Hora\u017e\u010fovice"},"content":{"rendered":"
\"\"<\/a>

Erb Kinsk\u00fdch<\/p><\/div>\n

Rod Kinsk\u00fdch z Vchynic a Tetova<\/strong> je jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm z \u010desk\u00fdch aristokratick\u00fdch rod\u016f, jeho\u017e p\u016fvod sah\u00e1 a\u017e do 13. stolet\u00ed. Historie rodu Kinsk\u00fdch je dlouh\u00e1 a jeliko\u017e se zpo\u010d\u00e1tku jednalo o mal\u00fd vladyck\u00fd rod, jsou jeho po\u010d\u00e1tky pln\u00e9 nejasnost\u00ed. V tomto obdob\u00ed se jednalo sp\u00ed\u0161e o v\u011bt\u0161\u00ed sedl\u00e1ky, ne\u017e o v\u00fdznamn\u00fd \u0161lechtick\u00fd rod. V\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edho mocensk\u00e9ho i finan\u010dn\u00edho vzestupu se tento rod do\u010dkal a\u017e po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce, odkdy je historie dob\u0159e zn\u00e1ma. Hrab\u011bc\u00ed titul maj\u00ed Kin\u0161t\u00ed v dr\u017een\u00ed od roku 1676, kn\u00ed\u017eec\u00ed pak od roku 1746.<\/p>\n

Z\u00e1stupci rodu byli u kl\u00ed\u010dov\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed na\u0161\u00ed historie po mnoho stolet\u00ed: Jan byl purkrab\u00edm na Karl\u0161tejn\u011b (1576), Old\u0159ich se aktivn\u011b zapojil do stavovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed a p\u0159i pra\u017esk\u00e9 defenestraci vyhazoval Martinice z okna (1618), Vil\u00e9m byl v Chebu \u00a0zavra\u017ed\u011bn spole\u010dn\u011b s Albrechtem z Vald\u0161tejna (1634), V\u00e1clav Norbert Oktavi\u00e1n se stal nejvy\u0161\u0161\u00edm kancl\u00e9\u0159em (1705) a z\u00e1rove\u0148 byl posledn\u00edm, kter\u00fd m\u011bl v dr\u017een\u00ed cel\u00fd majetek Kinsk\u00fdch.\u00a0Ve vlastnictv\u00ed rodu Kinsk\u00fdch v t\u00e9 dob\u011b byl mj. Chlumec, Choce\u0148, Kolod\u011bje, Pr\u010dice, Rosice a dal\u0161\u00ed. Po n\u011bm do\u0161lo k postupn\u00e9mu rozd\u011blen\u00ed rodu do n\u011bkolika v\u011btv\u00ed.<\/p>\n

Zakladatel kn\u00ed\u017eec\u00ed v\u011btve Filip Josef (1700\u20131749) p\u016fsobil v letech 1728\u20131735 v diplomatick\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch jako rakousk\u00fd vyslanec v Anglii, d\u00e1le v \u010cesk\u00e9 dvorsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159i ve V\u00eddni, v letech 1738\u20131745 ve funkci nejvy\u0161\u0161\u00edho kancl\u00e9\u0159e, v n\u00ed\u017e se projevoval jako \u010desk\u00fd vlastenec.\u00a0T\u0159et\u00edm kn\u00ed\u017eetem Kinsk\u00fdm se stal poln\u00edm mar\u0161\u00e1lek Franti\u0161ek Old\u0159ich (1726-1792), kter\u00fd mj. p\u0159ikoupil v roce 1764\u00a0Hospoz\u00edn.<\/p>\n

Rudolf\u00a0kn\u00ed\u017ee Kinsk\u00fd (1802\u20131836), jako 6. kn\u00ed\u017ee Kinsk\u00fd podporoval \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed obrozen\u00ed, byl spoluzakladatelem a prvn\u00edm kur\u00e1torem Matice \u010desk\u00e9, podporovatelem N\u00e1rodn\u00edho muzea a pov\u011b\u0159il Franti\u0161ka Palack\u00e9ho studiem genealogie sv\u00e9ho rodu. P\u0159ikoupil He\u0159man\u016fv M\u011bstec, Choce\u0148 a Hora\u017e\u010fovice<\/strong>. Se svou \u017eenou Vilem\u00ednou Eli\u0161kou, rozenou z Colloredo-Mannsfeldu, m\u011bl \u010dty\u0159i dcery a syna Ferdinanda Bonaventuru<\/strong> (1834\u20131904). Ten po smrti otce zd\u011bdil kn\u00ed\u017eec\u00ed titul (byl 7. kn\u00ed\u017eetem Kinsk\u00fdm), byl d\u011bdi\u010dn\u00fdm \u010dlenem rakousk\u00e9 pansk\u00e9 sn\u011bmovny a milovn\u00edkem parforsn\u00edch hon\u016f a sportovn\u00edho jezdectv\u00ed. D\u00edky tomu se sp\u0159\u00e1telil s rakouskou c\u00edsa\u0159ovnou Al\u017eb\u011btou a st\u00e1l u zrodu Velk\u00e9 pardubick\u00e9 steeplechase, kter\u00e1 se b\u011b\u017eela poprv\u00e9 roku 1874. Jeho z\u00e1sluhou se rod Kinsk\u00fdch za\u010dal orientovat na pr\u016fmysl a na jejich velkostatc\u00edch vznikla cel\u00e1 \u0159ada cukrovar\u016f, pivovar\u016f, atp.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Cukrovar Hospoz\u00edn (cca 1910)<\/p><\/div>\n

Jedn\u00edm z cukrovar\u016f, kter\u00fd Ferdinand Bonaventura zalo\u017eil, byl cukrovar v \u00a0Hospoz\u00edn\u011b<\/strong>\u00a0(le\u017e\u00ed v okrese Kladno), zalo\u017een\u00fd v roce 1869. P\u016fvodn\u011b byl vybaven hydraulick\u00fdmi lisy na z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed \u0161\u0165\u00e1vy z \u0159epy a vyr\u00e1b\u011bl konzumn\u00ed cukr (takzvan\u00fd melis). Zpracov\u00e1val a\u017e 92 tun \u0159epy denn\u011b a k podniku pat\u0159ila tak\u00e9 men\u0161\u00ed vinopalna.\u00a0V roce 1893 bylo zv\u00fd\u0161eno zpracov\u00e1n\u00ed \u0159epy na 600 tun denn\u011b a z\u00e1rove\u0148 byla zavedena i v\u00fdroba surov\u00e9ho cukru.<\/p>\n

Cukrovarnictv\u00ed bylo v 19. stolet\u00ed natolik roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm oborem, \u017ee bohat\u00ed majitel\u00e9 cukrovar\u016f si v roce 1862 zalo\u017eili vlastn\u00ed Asekura\u010dn\u00ed spolek cukrovarn\u00edk\u016f<\/a>. Spolek se zam\u011b\u0159oval na poji\u0161t\u011bn\u00ed cukrovar\u016f, d\u00e1le pak majetku cukrovarn\u00edk\u016f a jejich zam\u011bstnanc\u016f. I cukrovar Kinsk\u00fd v Hospoz\u00edn\u011b m\u011bli kn\u00ed\u017eata poji\u0161t\u011bn u tohoto vz\u00e1jemn\u00e9ho spolku. Pojistku cukrovaru z roku 1892 naleznete\u00a0zde<\/a>.\u00a0Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed p\u0159e\u0161el z\u00e1vod roku 1951 pod nov\u011b vznikl\u00fd n\u00e1rodn\u00ed podnik M\u011blnick\u00e9 cukrovary. Z\u016fstal v n\u011bm ale jen kr\u00e1tce. Ji\u017e v letech 1951-53 byl jeho provoz omezov\u00e1n a roku 1955 byl cukrovar zru\u0161en.\u00a0Are\u00e1l pot\u00e9 slou\u017eil (a slou\u017e\u00ed) r\u016fzn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm.<\/p>\n

Nikoliv jen cukrovary a pivovary byl \u017eiv rod Kinsk\u00fdch, jak ukazuje pojistka z roku 1900 z Hora\u017e\u010fovic. Tehdy kn\u00ed\u017ee Ferdinand krupobitn\u011b pojistil lu\u0161t\u011bniny a olejniny v \u00a0poplu\u017en\u00edm dvo\u0159e v Nov\u00e9m Dvo\u0159e u Hora\u017e\u010fovic u\u00a0Ungarische Hagel- und R\u00fcck- Versicherungs-Gesellschaft in Budapest<\/a>. Pojistka je k nahl\u00e1dnut\u00ed\u00a0zde<\/a>.\u00a0Kn\u00ed\u017ee Ferdinand zem\u0159el na z\u00e1mku v He\u0159manov\u011b M\u011bstci 2. ledna 1904 po jezdeck\u00e9 nehod\u011b, podobn\u011b jako kdysi jeho d\u011bd.<\/p>\n

Rod existuje dodnes, doposud posledn\u00edm kn\u00ed\u017eetem Kinsk\u00fdm je Karel Maxmili\u00e1n,\u00a0XII. kn\u00ed\u017ee Kinsk\u00fd ze Vchynic a Tetova, kter\u00fd se narodil v roce 1967.<\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/a>

Pojistka cukrovaru Kinsk\u00fdch v Hospoz\u00edn\u011b<\/p><\/div>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

\"\"<\/a>

Krupobitn\u00ed pojistka Kinsk\u00fdch 1900<\/p><\/div>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/p>\n

Halada, Jan, Lexikon \u010desk\u00e9 \u0161lechty<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Rod Kinsk\u00fdch z Vchynic a Tetova je jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm z \u010desk\u00fdch aristokratick\u00fdch rod\u016f, jeho\u017e p\u016fvod sah\u00e1 a\u017e do 13. stolet\u00ed. Historie rodu Kinsk\u00fdch je dlouh\u00e1 a jeliko\u017e se zpo\u010d\u00e1tku jednalo o mal\u00fd vladyck\u00fd rod, jsou jeho po\u010d\u00e1tky pln\u00e9 nejasnost\u00ed. V tomto obdob\u00ed se jednalo sp\u00ed\u0161e o v\u011bt\u0161\u00ed sedl\u00e1ky, ne\u017e o v\u00fdznamn\u00fd \u0161lechtick\u00fd rod. V\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edho mocensk\u00e9ho i finan\u010dn\u00edho vzestupu se tento rod do\u010dkal a\u017e po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce, odkdy je historie dob\u0159e zn\u00e1ma. Hrab\u011bc\u00ed titul maj\u00ed Kin\u0161t\u00ed v dr\u017een\u00ed od roku 1676, kn\u00ed\u017eec\u00ed pak od roku 1746. Z\u00e1stupci rodu byli u kl\u00ed\u010dov\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed na\u0161\u00ed historie po mnoho stolet\u00ed: Jan byl purkrab\u00edm na Karl\u0161tejn\u011b (1576), Old\u0159ich se aktivn\u011b zapojil do stavovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed a p\u0159i pra\u017esk\u00e9 defenestraci vyhazoval Martinice z okna (1618), Vil\u00e9m byl v Chebu \u00a0zavra\u017ed\u011bn spole\u010dn\u011b s Albrechtem z Vald\u0161tejna (1634), V\u00e1clav Norbert Oktavi\u00e1n se stal nejvy\u0161\u0161\u00edm kancl\u00e9\u0159em (1705) a z\u00e1rove\u0148 byl posledn\u00edm, kter\u00fd m\u011bl v dr\u017een\u00ed cel\u00fd majetek Kinsk\u00fdch.\u00a0Ve vlastnictv\u00ed rodu Kinsk\u00fdch v t\u00e9 dob\u011b byl mj. Chlumec, Choce\u0148, Kolod\u011bje, Pr\u010dice, Rosice a dal\u0161\u00ed. Po n\u011bm do\u0161lo k postupn\u00e9mu rozd\u011blen\u00ed rodu do n\u011bkolika v\u011btv\u00ed. Zakladatel kn\u00ed\u017eec\u00ed v\u011btve Filip Josef (1700\u20131749) p\u016fsobil v letech 1728\u20131735 v diplomatick\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch jako rakousk\u00fd vyslanec v Anglii, d\u00e1le v \u010cesk\u00e9 dvorsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159i ve V\u00eddni, v letech 1738\u20131745 ve funkci nejvy\u0161\u0161\u00edho kancl\u00e9\u0159e, v n\u00ed\u017e se projevoval jako \u010desk\u00fd vlastenec.\u00a0T\u0159et\u00edm kn\u00ed\u017eetem Kinsk\u00fdm se stal poln\u00edm mar\u0161\u00e1lek Franti\u0161ek Old\u0159ich (1726-1792), kter\u00fd mj. p\u0159ikoupil v roce 1764\u00a0Hospoz\u00edn. Rudolf\u00a0kn\u00ed\u017ee Kinsk\u00fd (1802\u20131836), jako 6. kn\u00ed\u017ee Kinsk\u00fd podporoval \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed obrozen\u00ed, byl spoluzakladatelem a prvn\u00edm kur\u00e1torem Matice \u010desk\u00e9, podporovatelem N\u00e1rodn\u00edho muzea a pov\u011b\u0159il Franti\u0161ka Palack\u00e9ho studiem genealogie sv\u00e9ho rodu. P\u0159ikoupil He\u0159man\u016fv M\u011bstec, Choce\u0148 a Hora\u017e\u010fovice. Se svou \u017eenou Vilem\u00ednou Eli\u0161kou, rozenou z Colloredo-Mannsfeldu, m\u011bl \u010dty\u0159i dcery a syna Ferdinanda Bonaventuru (1834\u20131904). Ten po smrti otce zd\u011bdil kn\u00ed\u017eec\u00ed titul (byl 7. kn\u00ed\u017eetem Kinsk\u00fdm), byl d\u011bdi\u010dn\u00fdm \u010dlenem rakousk\u00e9 pansk\u00e9 sn\u011bmovny a milovn\u00edkem parforsn\u00edch hon\u016f a sportovn\u00edho jezdectv\u00ed. D\u00edky tomu se sp\u0159\u00e1telil s rakouskou c\u00edsa\u0159ovnou Al\u017eb\u011btou a st\u00e1l u zrodu Velk\u00e9 pardubick\u00e9 steeplechase, kter\u00e1 se b\u011b\u017eela poprv\u00e9 roku 1874. Jeho z\u00e1sluhou se rod Kinsk\u00fdch za\u010dal orientovat na pr\u016fmysl a na jejich velkostatc\u00edch vznikla cel\u00e1 \u0159ada cukrovar\u016f, pivovar\u016f, atp. Jedn\u00edm z cukrovar\u016f, kter\u00fd Ferdinand Bonaventura zalo\u017eil, byl cukrovar v \u00a0Hospoz\u00edn\u011b\u00a0(le\u017e\u00ed v okrese Kladno), zalo\u017een\u00fd v roce 1869. P\u016fvodn\u011b byl vybaven hydraulick\u00fdmi lisy na z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed \u0161\u0165\u00e1vy z \u0159epy a vyr\u00e1b\u011bl konzumn\u00ed cukr (takzvan\u00fd melis). Zpracov\u00e1val a\u017e 92 tun \u0159epy denn\u011b a k podniku pat\u0159ila tak\u00e9 men\u0161\u00ed vinopalna.\u00a0V roce 1893 bylo zv\u00fd\u0161eno zpracov\u00e1n\u00ed \u0159epy na 600 tun denn\u011b a z\u00e1rove\u0148 byla zavedena i v\u00fdroba surov\u00e9ho cukru. Cukrovarnictv\u00ed bylo v 19. stolet\u00ed natolik roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm oborem, \u017ee bohat\u00ed majitel\u00e9 cukrovar\u016f si v roce 1862 zalo\u017eili vlastn\u00ed Asekura\u010dn\u00ed spolek cukrovarn\u00edk\u016f. Spolek se zam\u011b\u0159oval na poji\u0161t\u011bn\u00ed cukrovar\u016f, d\u00e1le pak majetku cukrovarn\u00edk\u016f a jejich zam\u011bstnanc\u016f. I cukrovar Kinsk\u00fd v Hospoz\u00edn\u011b m\u011bli kn\u00ed\u017eata poji\u0161t\u011bn u tohoto vz\u00e1jemn\u00e9ho spolku. Pojistku cukrovaru z roku 1892 naleznete\u00a0zde.\u00a0Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed p\u0159e\u0161el z\u00e1vod roku 1951 pod nov\u011b vznikl\u00fd n\u00e1rodn\u00ed podnik M\u011blnick\u00e9 cukrovary. Z\u016fstal v n\u011bm ale jen kr\u00e1tce. Ji\u017e v letech 1951-53 byl jeho provoz omezov\u00e1n a roku 1955 byl cukrovar zru\u0161en.\u00a0Are\u00e1l pot\u00e9 slou\u017eil (a slou\u017e\u00ed) r\u016fzn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Nikoliv jen cukrovary a pivovary byl \u017eiv rod Kinsk\u00fdch, jak ukazuje pojistka z roku 1900 z Hora\u017e\u010fovic. Tehdy kn\u00ed\u017ee Ferdinand krupobitn\u011b pojistil lu\u0161t\u011bniny a olejniny v \u00a0poplu\u017en\u00edm dvo\u0159e v Nov\u00e9m Dvo\u0159e u Hora\u017e\u010fovic u\u00a0Ungarische Hagel- und R\u00fcck- Versicherungs-Gesellschaft in Budapest. Pojistka je k nahl\u00e1dnut\u00ed\u00a0zde.\u00a0Kn\u00ed\u017ee Ferdinand zem\u0159el na z\u00e1mku v He\u0159manov\u011b M\u011bstci 2. ledna 1904 po jezdeck\u00e9 nehod\u011b, podobn\u011b jako kdysi jeho d\u011bd. Rod existuje dodnes, doposud posledn\u00edm kn\u00ed\u017eetem Kinsk\u00fdm je Karel Maxmili\u00e1n,\u00a0XII. kn\u00ed\u017ee Kinsk\u00fd […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":14878,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[80],"tags":[695],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/14876"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=14876"}],"version-history":[{"count":16,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/14876\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14964,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/14876\/revisions\/14964"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/14878"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=14876"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=14876"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.muzeumpojisteni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=14876"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}