Svobodní pánové Mladové ze Solopysk – panství Červený Hrádek a Kosova Hora

Erb Mladotů ze Solopisk

Mladotové ze Solopysk jsou starý český vladycký* rod, který v 18. století povýšil do panského stavu. Pocházeli ze Solopysk nad Černošicemi u Prahy. První zmínky o předcích rodu, kteří drželi Solopysky, pocházejí ze začátku 14. století. Prvním ověřeným předkem rodu se stal Vochek ze Solopysk, který roku 1421 bránil Karlštejn.

Do počátku třicetileté války neměli příliš velký majetek ani nezastávali významné posty. Rozdělili se na několik větví a začali sloužit v císařských úřadech či armádě. Stávali se také duchovními. Drželi mimo jiné Ostředek, Skalku, Zahrádku a hlavně Kosovu Horu a Červený Hrádek u Sedlčan. Mezi známější členy rodu patří určitě Ferdinand Antonín Mladota, který studoval chemii, ale především alchymii. Ve svém domě na pražském Karlově náměstí, který koupil roku 1724, prováděl pokusy, které děsily široké okolí. Další příslušníci rodu dům přestavěli na Mladotův palác (díky alchymistické histrorii nazývaný také Faustův dům). Josef, Jan František a Jan Nepomucký byli císařovnou Marií Terezií v roce 1761 povýšeni do panského stavu. Po vymřelém rodu Karlů ze Svárova získali čestnou hodnost dveřníka – strážce královských dveří. Josef se stal písařem zemských desk, měl zálibu v mechanických hračkách a technických experimentech.

Zámek Červený Hrádek

Dalším z Mladotů byl Johann Mladota von Solopisk (1845, Červený Hrádek – 1916, Červený Hrádek), který se kromě správy rodinného majetku věnoval i politické činnosti.

V doplňovacích volbách roku 1877 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky. Uvádí se jako ústavověrný velkostatkář (tzv. Strana ústavověrného velkostatku, centralistická a provídeňská, odmítající federalistické aspirace neněmeckých národností). Od roku 1881 měl titul komořího. Byl krátce i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1890 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Zde je uváděn coby člen klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky) orientovaných politických proudů.

 

Zámek Kosova Hora

Těžištěm hospodářských aktivit Johanna Mladoty von Solopisk byly statky Kosova Hora (Amschelberg) s jeho částí Pojezdec a Červený Hrádek u Sedlčan (Roth Hradek) ležící v dnešním okrese Příbram.

Co se pojištění týká, tak tak požární pojištění měl baron sjednánu u  pojišťovny K.K. priv. Riunione Adriatica di Sicurtà in Triest. Pojistka proti ohni blesku a výbuchu z roku 1881 týkající se statku Kosová Hora je zde, ta týkající se statku Červený Hrádek z roku 1894 zde a dodatek pro oba statky z roku 1897 zde. Proti krádeži měl majetek pojištěn u První rakouské pojišťující společnosti proti vloupání. Korespondence ohledně umístění drůbeže v domě pana správce z roku 1906 je zde. Johann zemřel v září 1916 po dlouhé nemoci.

Předposledním majitelem sídla Mladotů, tedy  Červeného Hrádku byl baron Olivier (1884–1937), rakouský důstojník, který zemřel v Českém Brodě následkem autonehody. Dne 25. 4. 1931 prodal Oliver Mladota dvůr Kosohorský a Pojezdec manželům Josefu a Marii Počepických. Ještě před tím (v roce 1930) měl však majetek pojištěn stále u Riunione – viz zde. Ponechal si všechny lesy, zámek s parkem a pilu. Měl jediného syna Jana Nepomuka (1917–2001),  který se oženil s baronkou Henriettou Golgegg-Lindenburg  a po studiích v Praze a Rakousku převzal rodinný majetek. Byl jedním z těch českých šlechticů, kteří protestovali proti okupaci českého státu v roce 1939. Po únoru roku 1948 byl baron Jan Mladota na čas internován v Táboře a posléze donucen k emigraci do Rakouska, Ameriky a Švýcarska. Po roce 1989 mu byl zkonfiskovaný majetek navrácen a je postupně uváděn do původního stavu. Jím rod po meči vymřel.

 

Pojistka Kosova Hora 1881

Pojistka Červený Hrádek 1894

Dodatek k pojištění 1897

Korespondence k pojištění drůbeže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vladyka byl nižší šlechtický titul, ve stavovské hierarchii tvořil nejnižší ze tří šlechtických stavů (vladycký stav, rytířský stav a panský stav, po roce 1620 přibyly další). Někdy bývá užíváno titulu zeman, jenž je prakticky jen jiným označením. Nižší stav bylo pouhé erbovnictví, ke kterému se ale nevázala šlechtická stavovská práva. Tento titul byl často udělován čerstvě povýšeným rodům. Vladyctví nebylo přísně uzavřeným stavem, zchudlé rody, jejichž členové přijali nešlechtická povolání, automaticky ztratily svůj status. Naopak četné rody byly povýšeny do rytířského či panského stavu.

 

Zdroj:

Ottův slovník naučný

www.historickaslechta.cz

www.kosovahora.cz

Wikipedie