Hudebníci hrabata Haugwitzové z Náměště nad Oslavou – muzeumpojisteni.cz

Hudebníci hrabata Haugwitzové z Náměště nad Oslavou

Erb Haugwitzů

Haugvicové z Malé Obiše (z Haukvic, německy von Haugwitz) jsou hraběcí rod pocházející z Lužice či Míšně, na českém území se rozvětvili a žili například v Hrabství kladském.

Prvním Haugvicem z Malé Obiše ve Slezsku byl Matouš z Haugvic roku 1474. Do baronského stavu byli povýšeni  Jiří Karel (1674–1745) a Jindřich Vilém (1677–1738)s predikátem z Haugvic a z Malé Obiše. Pouze Jiří Karel jako saský generál dosáhl roku 1733 dokonce stavu hraběcího.

Na Moravu přišla tato rodina poprvé za doby panování císařovny Marie Terezie roku 1752, kdy si státní ministr Bedřich Vilém hrabě Haugvic koupil panství Náměšť nad Oslavou. Jeho jediný syn Otto Karel (* 1734) zemřel roku 1761 a tak odkázal Náměšť nad Oslavou své neteři, Marii Josefíně hraběnce Frankenberg za podmínky, že se provdá za některého z potomků jeho strýce Jindřicha Viléma barona z Haugvic a Malé Obiše. Provdala se roku 1766 za vnuka Karla Viléma (+1795) a s ním měla syny Jindřicha Viléma (1770–1842) a Evžena Viléma (1777–1867), který se stal polním podmaršálkem. Rokem 1785 mělo panství rodiny Haugwitzů hodnotu 376 000 zlatých, takže Karel patřil mezi dvacet nejbohatších moravských vlastníků pozemků.

Karel Vilém II. Haugwitz

Jindřich Vilém (1770–1842), sám hudební skladatel, podporoval umění na svém zámku v Náměšti nad Oslavou  a hostil tu například slavného skladatele Antonia Salieriho. Roku 1800 bylo v zámku vybudováno divadlo, ve kterém se prováděly i opery. Z nákresů divadla vyplývá, že jeho prostor (pravděpodobně tzv. kulečníkový sál ve 2. patře zámku) mohl pojmout 60–80 diváků. Jindřich Vilém nakoupil nástroje a ze svých zaměstnanců, občanů Náměště a učitelů z širokého okolí si sestavil orchestr a sbor a dal vyškolit sólové zpěváky, některé dokonce ve Vídni. S manželkou a zároveň vynikající harfenistkou Žofií zplodil syna Karla Viléma (1797–1874). Karel Vilém II. Haugwitz navázal v hudební oblasti na svého otce, i on byl zajímavou hudební osobností. Hrál na kytaru, harfu, citeru a na klavír, byl zase přítelem Johana Strausse. Významně rozšířil náměšťskou sbírku hudebnin, sám byl také autorem celé řady salonních skladeb pro piano. Roku 1834 převzal panství a oženil se s Berthou von Daun, s níž měl čtyři děti, dvě dcery a dva syny. Roku 1856 ovdověl. Už se znovu neoženil a zemřel roku 1874, ve věku 77 let.

Obyvatelstvo panství Náměšť bylo převážně české národnosti a obživu získávalo ze zemědělství. Před první pozemkovou reformou mělo panství včetně přidružených statků rozlohu 30 000 ha půdy. Z toho dominikál (půda ve vlastní režii panství) 11 500 ha. Zemědělská výroba se uskutečňovala ve 20 poplužních dvorech v obcích Náměšť, Kuroslepy, Kralice, Mohelno, Sedlec, Okarec, Koněšín, Hartvíkovice, Kladruby, Batouchovice, Košíkov, Jestřabí, Jesenice, Jinošov, a v dalších stojících osamoceně: Placký dvůr, Velké pole, Jindřich, Krevlice, Kozínek, Spálený dvůr. Chovalo se zde 8 000 ovcí na vlnu pro vlastní továrnu, 360 ks skotu, ale pouze 48 koní, kteří stáli většinou v Náměšti. K polním pracím sloužila volská spřežení a také 1 414 koní rolníků, kteří byli povinni robotou. (Hanáková)

Pro sjednání pojištění nemuseli správci panství chodit daleko. Přímo v Náměšti n. Oslavou totiž měla svou agenturu K.K.priv. Erste österreichische Versicherungs-Gesellschaft in Wien. A právě tam byl v šedesátých letech 19. století pojištěn poplužní dvůr v Sedlec (Sedletz), jak je možno vidět na požární pojistce z roku 1863 zde a z roku 1864 zde.

Hraběcí rod Haugwitzů panství držel až do konce 2. světové války. Protože se rodina pod hrozbou sankcí roku 1940 přihlásila k německé národnosti, museli synové nastoupit do německé armády. Johann (1920-1943) padl na východní frontě, Karl Anton (1922-1995) u Smolenska přišel o pravou nohu. Potomci museli po roce 1945 Československo opustit.  Poslední majitel hrabě Jindřich byl se svou rodinou přinucen na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše Náměšť opustit. Haugwitzové dnes žijí ve Vídni, Bonnu a Kanadě.

Pojistka Sedlec 1864

Pojistka Sedlec 1863

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj:

Hanáková Lada, diplomová práce, Obnova komponované krajiny záměckého areálu a obory v Náměšti nad Oslavou, 2006

Wikipedie.cz

zamek-namest.cz